GAŠPARÍKOVÁ Želmíra 18.1.1901-15.12.1968

Z Personal
Želmíra GAŠPARÍKOVÁ
Narození 18.1.1901
Místo narození Martin (Slovensko)
Úmrtí 15.12.1968
Místo úmrtí Praha
Povolání 55- Jazykovědec
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 575-576

GAŠPARÍKOVÁ, Želmíra, * 18. 1. 1901 Martin (Slovensko), † 15. 12. 1968 Praha, lingvistka, knihovnice, bibliografka

Pocházela z přední martinské rodiny spisovatele a knihkupce Jozefa Gašpaříka-Leštinského (1861–1931) a jeho manželky Anny. 1915–16 studovala na vyšší obchodní škole. 1916–19 pokračovala na učitelském ústavu a 1920 na reálném gymnáziu v Prešově. 1925 absolvovala slovanskou filologii a srovnávací jazykovědu na Filozofické fakultě UK v Praze a 1926 jazykovědu na Sorbonně v Paříži. Od 1927 pracovala jako knihovnice Univerzitní knihovny v Bratislavě, byla pověřena katalogizací slovakistických fondů v knihovně Matice slovenské v Martině. 1930 získala doktorát (PhDr.) a 1935 složila odborné knihovnické zkoušky. Absolvovala několik zahraničních studijních pobytů. 1937 se stala vedoucí prezidentské knihovny T. G. Masaryka v Lánech; místo převzala po své sestře Anně G.-Horákové. Z Prahy se nakrátko vrátila do Univerzitní knihovny v Bratislavě. 1939–58 pracovala v pražské Slovanské knihovně, 1945–48 jako hlavní knihovnice, od 1948 vedoucí oddělení jmenné katalogizace a jmenných katalogů, od 1957 vedoucí celého katalogizačního oddělení. Od 1945 byla současně lektorkou slovenského jazyka na Filozofické fakultě UK v Praze. Slovenštinu vyučovala také na průmyslové škole grafické a na ministerstvu zahraničních věcí.

Odborně se věnovala především bibliografii a jazykovědě. Přispěla k vybudování knižního katalogu Matice slovenské a jeho začlenění do souborného katalogu slovenských knihoven. Zpracovala bibliografii nejstarších slovacik (do 1718) v zahraničních, zejména maďarských knihovnách, 1929–32 publikovala ve Slovenských pohľadoch anotovanou bibliografii Časopisecký prehľad, 1931–32 uveřejňovala v periodiku Elán přehledy souběžné slovenské knižní a časopisecké produkce. V době působení ve Slovanské knihovně se podílela na bibliografiích Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší do konce 18. století (v redakci Z. V. Tobolky) a Soupis československé literatury za léta 1901–1925 (eds. K. Nosovský a V. Pražák). Přispívala do Masarykova slovníku naučného a do Dodatků Ottova slovníku naučného hesly z dějin slovenské literatury. V padesátých letech spolupracovala s pražským Státním nakladatelstvím krásné literatury při vydávání děl slovenských klasiků, např. M. Kukučína, E. Maróthy-Šoltésové, G. K. Zechentera- Laskomerského. Současně se zabývala také dialektologií a komparatistickým zkoumáním slovenského a českého jazyka, s prof. V. Vážným prováděla výzkumy turčianského nářečí, o němž uveřejnila kapitolu v knize I. Šmakalové Integrálna dedina (1936). G. zpracovala s A. Kamišem Slovensko-český slovník (1967), první konfrontační pokus o porovnání slovenské a české slovní zásoby; dodnes zůstal jedním z nejpoužívanějších slovensko-českých slovníků. G. k němu napsala i gramatické poznámky. Své práce uveřejňovala v periodikách Bratislava, Časopis pro moderní filologii, Elán, Kostnické jiskry, Slovanská knižnica, Slovenské pohľady aj. Příležitostně se věnovala překladům z francouzštiny, ruštiny, běloruštiny a polštiny. 1962 připravila výběr a překlad polských pohádek Hop, čižmičky, sto míľ! Angažovala se ve vědeckých společnostech, byla členkou pravopisné a slovníkové komise jazykovědného odboru Učené společnosti Šafaříkovy. Je pochována v Martině.

L: Ročenka státní knihovny ČSSR 1968–1969, 1971, s. 246–249; M. Kovačka, Ž. G. – knihovníčka a bibliografka, in: Literárny archív 38, 2003, s. 120–127; J. Gráfová, Jazykovedná činnosť Ž. G., in: tamtéž, s. 128–131; Lexikón osobností mesta Martin, Martin 2006, s. 68; BLS 3, s. 79–80; SBS 2, s. 168–169; Z. Ďuriška, Národný cintorín v Martine, Martin 2007, s. 220; DUK 4, s. 435; J. Balvín a kol., Praha a osobnosti národnostních menšin, 2000, s. 161.

P: Literárny archív Slovenskej národnej knižnice, Martin, fond Gašparíkovci.

Alena Táborecká