GABAŠOVÁ Ananda 28.11.1953-22.6.2006

Z Personal
Ananda GABAŠOVÁ
Narození 28.11.1953
Místo narození Ulánbátar (Mongolsko)
Úmrtí 22.6.2006
Místo úmrtí Praha
Národnost mongolská
Povolání 11- Geolog
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 524-525
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137473

GABAŠOVÁ, Ananda, * 28. 11. 1953 Ulánbátar (Mongolsko), † 22. 6. 2006 Praha, mineraložka

Pocházela z prominentní rodiny. Její otec působil v mongolských diplomatických službách, rodina se s ním stěhovala; G. tak navštěvovala základní školu v Číně a gymnázium v SSSR, kde maturovala. Ve studiu pokračovala v Praze na Matematicko- fyzikální fakultě UK, kde poznala budoucího životního partnera. Zaměření diplomové práce Poruchy struktury kovů ji přivedlo do výzkumného centra národního podniku ČKD v Praze. Vypracovala se na vynikající odbornici na mikrofotografování na skenovacím elektronovém mikroskopu. V té době se seznámila s mikropaleontoložkou N. Gabrielovou, která ji přesvědčila, aby přešla do Ústředního ústavu geologického (ÚÚG) v Praze. G. od 1987 pracovala v jeho speciálních laboratořích na pracovišti v Praze-Barrandově, zabývala se projekty z mineralogie, petrologie a environmentální geologie. 1994 a 1996 absolvovala krátké studijní pobyty ve Velké Británii.

Prováděla detailní mineralogické a chemické analýzy na skenovacím elektronovém mikroskopu a elektronovém mikroanalytátoru (mikrosonda). V týmu s P. Ondrušem, F. Veselovským a J. Hlouškem od 1993 systematicky zpracovávala mineralogický materiál z revíru rud stříbra, kobaltu, niklu a uranu Jáchymova, ve kterém byl zjištěn nový nerost, arsenát nazvaný švenekit, a nerosty z revíru Krásno ve Slavkovském lese (zrudnění cínu a wolframu). Studovala také horninotvorné silikáty z kontaktních rohovců z okolí Tanvaldu, které byly používány jako surovina neolitických nástrojů, podílela se na zpracování pegmatitu z lokality Bílý Kámen u Lázní Kynžvart, odkud byly určeny vzácné fosforečnany černikovit a herderit. Určila vzácné nerosty z českých lokalit, ze zahraničí se podílela na výzkumu sulfátu römeritu z magnezitového ložiska Bankov na východním Slovensku a na popisu nového nerostu, arsenohalovce nazvaného lemanskiit z dolu Abundancia v Chile. Angažovala se v týmu J. Hladila (z Geologického ústavu AV ČR) na záchranném výzkumu spodnodevonského útesu (rifu) u Koněprus (u Berouna), ohroženého lomovou těžbou vápence. Přispěla k poznání složení a struktury prašného spadu v podkrušnohorských hnědouhelných revírech a k výzkumu některých problémů při projektování hlubinných podzemních úložišť radioaktivního odpadu. Sama či jako spoluautorka publikovala kolem třiceti pěti prací.

D: Využití elektronového mikroskopu BS 340, in: Zprávy o geologických výzkumech v roce 1990, 1991, s. 51; Záchranný geologický výzkum koněpruského rifu v hodině dvanácté, in: Zprávy o geologických výzkumech v roce 1992, 1993, s. 33–34 (s J. Hladilem); Barium-farmakosiderit z uranového rudního výskytu Rýžoviště u Harrachova, in: Bulletin mineralogicko- petrologického oddělení Národního muzea 3, 1995, s. 243–244 (s J. Sejkorou); Sedimentology and orientation of tentaculite shells in turbidite lime mudstone to packstone: Lower Devonian, Barrandian, Bohemia (s J. Hladilem a kol.), in: Journal of sedimentary research (Amsterdam) 66, 1996, s. 888–899; Secondary minerals of the Jáchymov (Joachimsthal) ore district (s P. Ondrušem a kol.), in: Journal of the Czech geological society 42, 1997, č. 4, Jáchymov (Joachimsthal) issue, s. 3–76; Römerit Fe2+Fe3+2(SO4)4.14 H2O na ložisku Bankov v Košiciach (s D. Kúšikem a J. Sejkorou), in: Mineralia slovaca 36, 2004, č. 3–4, s. 339–342; Chemistry and mineralogy of orthogneisses in the northeastern part of the Moldanubicum (s K. Breiterem a kol.), in: Journal of the Czech geological society 50, 2005, č. 3–4, s. 81–94; Druhotné minerály mědi z Jáchymova, in: Minerál 15, 2007, č. 5, s. 416–426.

L: Z. Kukal, Geologové České geologické služby 1919–2002, 2002, s. 107; Z. Táborský – F. Veselovský, 22. 6. 2006 zemřela A. G., in: Zpravodaj České geologické společnosti 3, 2006, s. 12.

Pavel Vlašímský