GAJDA Vladislav 17.7.1925-4.1.2010

Z Personal
Vladislav GAJDA
Narození 17.7.1925
Místo narození Ostrava
Úmrtí 4.1.2010
Místo úmrtí Ostrava
Povolání 75- Sochař nebo medailér

GAJDA, Vladislav, * 17. 7. 1925 Ostrava, † 4. 1. 2010 Ostrava, sochař, medailér

Pocházel z havířské rodiny, která bydlela v kolonii Šalamoun. Na radu otce Eduarda se od 1941 učil v místní kamenické dílně R. Vávry, kde se zhotovovaly náročné plastiky a pomníky a kde potkal svého prvního učitele, akademického sochaře K. Vávru, žáka O. Španiela. 1945–49 G. studoval na Střední průmyslové škole sochařsko-kamenické v Hořicích, 1949–54 na AVU v Praze pod vedením J. Laudy. Po studiích se vrátil do rodiště a pracoval jako samostatný výtvarník v ateliéru v ostravské čtvrti Třebovice. Po portrétních a figurálních pracích se sociální tematikou z prostředí průmyslového Ostravska se věnoval monumentální sochařské tvorbě v duchu socialistického realismu. 1958 získal v krajské soutěži za ostravský pomník J. A. Komenského první cenu. Známější byla dioritová socha Milicionáře na tamním náměstí Lidových milicí (1960, v prosinci 1989 odstraněna). Dále vytvořil Památník revolučních bojů v Ostravě dokončený a instalovaný 1965, který připomínal stávku na jámě Trojice, při níž bylo 1884 zastřeleno dvanáct horníků. Po návštěvě Velké Británie v polovině šedesátých let se inspiroval H. Moorem a svůj výrazový rejstřík obohatil o nefigurální díla. Zahájil spolupráci s architekty, vytvářel dekorativní stěny a stély. Je autorem dekorativní stěny v atriu Památníku Petra Bezruče v Opavě (1967), bronzového reliéfu Rozmach vědy, techniky a civilizace pro průčelí Vysoké školy báňské v Ostravě (1968–73), hřbitovní stély z mušlového kamene a kovové vstupní brány pro Nový hřbitov v Ostravě (1971), podílel se na výzdobě památníku válečné Ostravské operace v Hrabyni (1972), dále zhotovil např. kamennou stélu pro stanici metra Kačerov v Praze (1972–73). Sochy a stěny byly umístěny kromě Ostravy v Bohumíně, Českém Těšíně, Frýdku-Místku, Havířově, Karviné, Opavě a Orlové.

G. vytvořil desítky plastik, plaket a medailí. Pro Svaz československých spisovatelů 1957 zhotovil medaili k poctě devadesátých narozenin P. Bezruče a navrhoval ryté i ražené medaile, mj. k výročí 8. střeleckého pluku v Místku (1969) či k pětadvacátému a třicátému výročí založení Vysoké školy báňské v Ostravě (1970 a 1975); vystavoval je na souborných anebo samostatných výstavách nejen na severní Moravě, ale i v Praze a zahraničí (např. Amsterodam, Coventry, Lodž, Katovice, Varadero, Varšava, Volgograd). 1986 byl jmenován zasloužilým umělcem. Díla jsou zastoupena v NG v Praze, Galerii výtvarného umění v Ostravě a Olomouci. Byl pohřben na ostravském Ústředním hřbitově.

G. synové Jan (* 5. 11. 1950 Jaroměř, † 23. 8. 2012 Ostrava) a Jakub (* 15. 10. 1970 Ostrava) se stali sochaři.

L: P. Wittlich, České sochařství ve XX. století, 1978, s. 174; V. Jůza, V. G. Sochařské dílo. Katalog GVU v Ostravě, 1978; F. Dvořák, V. G., 1980; SČSVU 2, s. 323–324; Panorama českého výtvarného umění, 1986, s. 58; Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy 1, 2005, s. 254–255; P. Haimann, Slovník autorů a zhotovitelů mincí, plaket, vyznamenání a odznaků se vztahem k Čechám, Moravě, Slezsku a Slovensku (1505–2005), 2006, s. 113; B. Uhlář, Zemřel sochař G., uměl vdechnout život kameni, in: Moravskoslezský deník 6. 1. 2010, s. 4.

Miroslava Kyselá