GALLAS Jan 23.9.1885-21.10.1968

Z Personal
Jan GALLAS
Narození 23.9.1885
Místo narození Hranice
Úmrtí 21.10.1968
Místo úmrtí Praha
Povolání

47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

44- Právník

GALLAS, Jan, * 23. 9. 1885 Hranice, † 21. 10. 1968 Praha, právník, publicista, účastník 2. odboje

Po maturitě na německém gymnáziu v rodišti vystudoval 1905–10 práva na české univerzitě v Praze (JUDr. 1910). Byl činný ve studentském hnutí a v mladé generaci realistické strany; 1910–14 redaktor realistické revue Přehled. 1910–15 vykonával advokátní praxi, 1915–19 působil v pražské zemské úřadovně Prvního všeobecného penzijního ústavu pro zřízence. Počátkem 1919 vstoupil do služeb nově zřízeného Všeobecného penzijního ústavu v Praze, kde 1919–28 zastával funkci sekretáře, 1928–48 vrchního ředitele. 1920–39 tajemník Svazu penzijních ústavů v ČSR, 1925–37 redaktor časopisu Pensijní pojištění; znalec evropských systémů sociálního pojištění, expert Mezinárodního úřadu práce pro obor sociálního pojištění. 1948–50 člen vedení Ústřední národní pojišťovny. Významně se podílel na přípravě zákonů o penzijním pojištění v ČSR a vydával k nim komentáře (Výklad k zákonu o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, 1926). Vyvíjel rozsáhlou publikační a přednáškovou činnost; spoluautor (se Z. Neubauerem) publikace Nové předpisy o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách (1942). 1920–21 se politicky angažoval v Realistickém klubu, 1921–29 v KSČ, poté v československé sociální demokracii. 1921–28 jeden z protagonistů Socialistické společnosti, levicového intelektuálního diskusního klubu, kde se v tolerantní atmosféře scházeli stoupenci socialistických proudů a skupin a konfrontovali své názory a postoje na perspektivy socialismu a na aktuální situaci v ČSR i ve světě. 1924 spoluzakladatel a do 1938 funkcionář (1935–38 místopředseda) Společnosti pro hospodářské a kulturní sblížení s novým Ruskem. V době německé okupace se účastnil domácího odboje; 1945–48 byl činný ve Svazu národní revoluce.

L: MSN 2, s. 925; OSND 2/1, s. 782; AČP, s. 110; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie, 2013, s. 65.

Josef Tomeš