GANGLOFF Karl Daniel 11.5.1809-7.2.1879

Z Personal
Karl Daniel GANGLOFF
Narození 11.5.1809
Místo narození Praha
Úmrtí 7.2.1879
Místo úmrtí Rožmitál pod Třemšínem
Povolání

23- Lesník nebo myslivec

13- Geodet nebo kartograf

GANGLOFF, Karl Daniel, * 11. 5. 1809 Praha, † 7. 2. 1879 Rožmitál pod Třemšínem, lesník, geometr, vynálezce

Byl synem hofmistra pražského arcibiskupství. Vystudoval gymnázium a 1825/26 jednoroční kurs na pražské polytechnice, kde vynikal v matematice. 1827–30 se učil lesnictví u lesmistra J. J. Weselého v Rokytnici v Orlických horách, výuční list obdržel 1830 v Rychnově nad Kněžnou. 1831 byl přijat jako písař (též kreslič, měřič) lesního úřadu v Rožmitálu, 1835 složil zkoušku z teoretického a praktického lesnictví u VHS v Praze. Tam 1837 zakončil soukromá studia státního účetnictví i praktické geometrie na univerzitě a téhož roku byl jmenován politickým geometrem pro Království české. Od 1839 pracoval jako polesný na velkostatku Červená Řečice na Pelhřimovsku, od 1860 jako představený oddělení hospodářské úpravy lesů pražského arcibiskupství a od 1864 jako lesmistr v Rožmitálu.

Byl vzorný lesní a myslivecký hospodář na velkém církevním majetku. V porostech zakládal moderní rozdělovací a odvodňovací síť, budoval komunikace, zlepšoval možnosti odbytu dřeva a jeho zpracování. V Rožmitálu vedl rovněž arcibiskupské průmyslové podniky, pro hutě, hamry a pily opatřil dostatek vody ze svahů brdských lesů (G. náhon). Byl autorem řady přístrojů geodetických (planimetr pro přeměnu složitých obrazců v jednoduché především v mapách; 1856 zavedl přístroj k redukci délek měřených po svahu na délku vodorovnou; 1860 několik druhů úhloměrných zrcátek), dendrometrických (dendrometr pro měření průměru kmenů v libovolné výšce, přístroje ke kubírování), strojů na mechanické zpracování dřeva (šindelka, 1855; stroj na výrobu zápalek, 1875; stroje na výrobu tužkových dřívek a floků do bot, 1877). Pro potřeby lesnictví vynalezl vlastní způsob hroudové sadby, klučku na dobývání pařezů, kulobrokovnici a vábničku na vábení jelenů, kromě toho zkonstruoval mj. kapesní aneroid, model větrného mlýna a větrný regulační motor.

Za své zásluhy byl mj. jmenován členem Fyziokratické společnosti v Praze, G. šindelka byla vyznamenána na výstavách v Praze, Vídni či v belgickém Namuru a pronikla i do zámoří. Ačkoli byl německé národnosti, v českém prostředí, v němž po celý život působil, se asimiloval. Dožil v chudobě a byl pohřben ve Starém Rožmitálu. Tam je G. činnost připomínána expozicí. Na jeho počest byly zbudovány litinový kříž pod vrcholem Třemšína i památník na Školním lesním statku brněnské VŠZ (1929, Bílovice nad Svitavou, polesí Jezírko), kde byla po něm pojmenována také lesní silnice.

L: výběr: R. Heß, Lebensbilder hervorragender Forstmänner und um das Forstwesen verdienter Mathematiker, Naturforscher und Nationalökonomen, Berlin 1885, s. 95–96 (s neúplným soupisem díla a literatury); G. cís. a král. výsadní šindelka, in: České lesnické rozhledy 2, 1901, č. 6, s. 46–47; K. Malík, K. G., in: Lesnická práce 3, 1924, s. 301–303; J. Šimek, K. G., in: tamtéž 4, 1925, s. 234–243; J. Pinc, Český Archimedes K. G., in: Z vývoje české technické tvorby, J. B. Stránský (ed.), 1940, s. 43–47; Velké vzory našeho lesnictví, J. Frič a kol. (eds.), 1958, s. 93–95; K. Tomsa, G. dvojobrazový dálkoměr, in: Lesnictví 6 (33), 1960, s. 511–513; I. Hoyer, Sto let od působení lesmistra K. G., in: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 8, 1971, s. 137–138; týž, Rožmitálský lesmistr K. G., in: Vědecké práce Zemědělského muzea 16, 1977 (1978), s. 243–255; J. Truhlář, Památníky adamovských lesů, 2003, s. 40; J. Čáka, Toulání po Brdech, 2010, s. 214–220, 318; G. Novotný, Tři lesní inženýři. Josef Opletal, Karel Šiman a Gustav Artner, 2015, rejstřík; K. D. G. (http://www.municipal.cz/ osobnosti/gangloff.htm, stav k 25. 3. 2015).

Gustav Novotný