GANS Georg Friedrich 13.9.1697-9.7.1763

Z Personal
Georg Friedrich GANS
Narození 13.9.1697
Úmrtí 9.7.1763
Povolání

29- Stavař

88- Umělecký řemeslník

GANS, Georg Friedrich, * 13. 9. 1697 Krnov, † 9. 7. 1763 Krnov, stavitel, zednický a štukatérský mistr

Byl synem Andrease G. (* 18. 4. 1672 Chomýž /Krnov/, † před 1729 ?), zednického a kamenického mistra, stavitele na Krnovsku. Otec se vyučil a pracoval u zednického mistra Š. Hohenadela v Krnově, kde byl od 1700 uváděn jako mistr zednického a kamenického cechu a jako městský stavitel. Jeho práce nejsou až dosud spolehlivě určeny, je mu připisován jen poutní kostel P. Marie Sedmibolestné na Cvilíně (Krnov), který postavil 1722–28 se synem. Stavby do jisté míry ovlivnila tvorba J. Lukase Hildebrandta (?) ve Slezsku. Mladším bratrem Andrease G. a strýcem Georga Friedricha G. byl Georg Gabriel G. (* 31. 3. 1676 Krnov). Živil se pravděpodobně jako polír, který ve druhé polovině dvacátých let 18. století stavěl podle neznámého projektu zámek v Kravařích (u Opavy). Jeho synové Georg G. (* 16. 4. 1700) a Jan Antonín G. (* 1. 1. 1708) pracovali rovněž jako zedničtí mistři ve Slezsku. G. se vyučil s nejvyšší pravděpodobností u otce. Od 1720 byl uváděn jako krnovský měšťan a zednický a štukatérský mistr. G. sakrální tvorba se vyznačovala střídmě řešenými fasádami většinou s jedinou věží v průčelí a plochou kopulí a byla ovlivněna hornoslezskou protestantskou barokní architekturou. Vcelku jednoduché fasády stály často v protikladu k bohatě zdobeným interiérům, které byly pro poutní barokní kostely typické.

D: poutní kostel P. Marie Sedmibolestné, Cvilín (Krnov), 1722–1728; farní kostel sv. Mikuláše, Lichnov (u Bruntálu); přestavba cisterciáckého klášterního kostela, Jemielnica v Horním Slezsku, obojí 1733; poutní kostel sv. Anny na Hoře sv. Anny, Leśnica, 1733–1749; poutní kostel, Rydultowy-Pszów (vše Polsko), 1740–1746; přestavba fary, Jindřichov, 1746; farní kostel Navštívení P. Marie, Město Albrechtice, 1747–1752; poutní kostel P. Marie Pomocné, Uhlířský vrch (Bruntálu), 1755–1758; farní kostel Neposkvrněného početí P. Marie, Václavov u Bruntálu, 1755; projekt na přestavbu zámku, Bruntál, 1756–1763.

L: B. Indra, Krnovští barokní architekti Andreas a Jiří Friedrich Gansové, Michal Clement a jejich stavby, in: Časopis Slezského muzea (B) 35, 1986, s. 265n.; NEČVU 1, s. 205–206; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík – J. Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, s. 300.

Lenka Kudělková