GELDNER Alois 2.9.1860-2.9.1923

Z Personal
Alois GELDNER
Narození 2.9.1860
Místo narození Krnov
Úmrtí 2.9.1923
Místo úmrtí Opava
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 595-596
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135024

GELDNER, Alois, * 2. 9. 1860 Krnov, † 2. 9. 1923 Opava, architekt, stavitel, komunální politik

Byl synem domkáře z krnovského Kostelce Josefa G. Po studiu na průmyslové škole v Brně pracoval od 1887 u opavské stavební firmy J. Lundwalla a u tamního stavitele K. Kerna. 1892 založil vlastní firmu, kterou po jeho smrti vedl syn Ing. Erich G. (* 13. 9. 1891 Opava, † 8. 11. 1977 Opava). Od 1902 byl G. členem opavské OŽK a užíval titul komerční rada, jako živnostenský rada rovněž působil na ministerstvu obchodu ve Vídni, 1907 se stal členem Ústavu pro zvelebování živností či 1908 členem kuratoria Muzea císaře Františka Josefa I. v Opavě. Od 1915 byl laickým přísedícím tamního zemského soudu. Pracoval také jako komunální politik: 1898–1905 a 1913–19 působil v opavské obecní radě a 1919–20 ve správní komisi, která po rozpadu monarchie dočasně řídila město.

G. byl jedním z nejvýznamnějších představitelů opavské architektury. Jako samostatný architekt navrhoval především obytné stavby, u starších z nich kombinoval ještě prvky neogotiky, neorenesance a neobaroka. K vrcholné etapě díla patřily obytné domy z konce 19. a začátku 20. století, kdy se v jeho tvorbě začaly výrazně prosazovat stylové vlivy vídeňské secese kladoucí velký důraz na umělecko-řemeslný detail (štuky, kovové prvky). Souběžně se prosadil jako provádějící stavitel, realizoval četné stavby iniciované a financované jak městským stavebním úřadem v Opavě, tak dalšími institucemi, spolky či soukromými stavebníky.

D: Opava, výběr: úpravy městského hřbitova (projekt E. Labitzký), 1890–1891, 1912; Jubilejní škola císaře Františka Josefa I., Mírová ul., 1897 až 1902; stavba části Slezského zemského ústavu pro duševně choré (dnes Psychiatrická nemocnice), 1907–1914; klášter Kongregace dcer božské lásky – Marianum, 1907–1909; OŽK (dnes Společenský dům – Dům kultury P. Bezruče), 1908–1910; výstavní pavilon Slezské živnostenské výstavy, 1909; filiálka Rakousko-uherské banky (dnes Obecní dům), 1914–1918; Slezská obchodní škola (dnes Střední škola hotelnictví a služeb, Vyšší odborná škola), rok nezjištěn.

L: Slezsko 1 (13), s. 34–35; J. Vybíral, Opavští architekti a stavitelé v letech 1918–1938, in: Časopis Slezského muzea B-37, 1988, s. 261; týž a kol., Slavné vily Moravskoslezského kraje, 2008, s. 40; M. Strakoš, Průvodce architekturou Opavy, 2011, s. 230, 325 a passim; https://cs.wikipedia.org/ (stav k 23. 2. 2016).

Lenka Kudělková