GELLNER Ernest André 9.12.1925-5.11.1995

Z Personal
Ernest André GELLNER
Narození 9.12.1925
Místo narození Paříž (Francie)
Úmrtí 5.11.1995
Místo úmrtí Praha
Povolání 54- Etnograf

GELLNER, Ernest André (též Arnošt), * 9. 12. 1925 Paříž (Francie), † 5. 11. 1995 Praha, sociální antropolog, pedagog, účastník 2. odboje

Narodil se v německojazyčné židovské rodině pocházející z Čech. Otec Rudolf se živil jako právník, strýc byl německý divadelní režisér Julius G. (* 25. 4. 1899 Žatec, † 24. 10. 1983 Londýn). Dětství prožil G. v Praze, kde navštěvoval českou obecnou školu a poté anglické gymnázium. 1939 odešla rodina do Anglie, kde G. dokončil gymnázium a v sedmnácti letech získal prestižní stipendium na Balliol College v Oxfordu. Studoval filozofii, politické vědy a ekonomii. Po roce nastoupil do československé zahraniční armády, s níž se zúčastnil obléhání Dunkerque a s níž se 1945 vrátil do Prahy. Po válce začal studovat na UK v Praze; navštěvoval mj. přednášky J. Patočky. Protože předvídal poválečný politický vývoj, vrátil se 1946 do Velké Británie, kde pokračoval ve studiu na Balliol College v Oxfordu a od 1947 na London School of Economics, kde ho ovlivnili zejména A. R. Radcliff-Brown a K. Popper. 1947 zahájil vědeckou kariéru na univerzitě v Edinburghu jako asistent J. Macmurraye. Později odešel do Londýna a působil 1949–84 jako profesor filozofie (od 1962 řádný) na London School of Economics. 1961 obhájil titul Ph.D. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let navštívil Československo a navázal kontakty s disentem. 1974 získal prestižní členství v British Academy. O deset let později začal přednášet na katedře sociální antropologie na univerzitě v Cambridgi, kde setrval do 1993. Mezi studenty byl populární jako výborný rétor. 1993 se natrvalo vrátil do České republiky. 1992–94 přednášel na Středoevropské univerzitě v Praze, stal se vedoucím Centra pro studium nacionalismu a etnických konfliktů. Působil rovněž na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Byl členem Academia Europea a zahraničním čestným členem Americké akademie věd a umění. S manželkou Susan měl čtyři děti.

G. dílo zahrnuje na dvě desítky monografií z filozofie (např. Thought and Change, 1964; Legitimation of Belief, 1975) a sociální antropologie. Jeho první kniha Words and Things (1959) zabývající se filozofií lingvistiky vzbudila mezi odborníky velký ohlas a přinesla mu uznání kritiky. Ačkoli vycházel z filozofie, od padesátých let se přikláněl k sociální antropologii. Zabýval se mj. kmenovou organizací a náboženstvím v Maghrebu (Saint of the Atlas, 1969; Islam, société et communauté, 1980; Muslim Society, 1981). Světového úspěchu dosáhl knihou Národy a nacionalismus (Nations and Nationalism, 1983, česky 1993), v níž odmítl myšlenku, že národy jsou založeny na přirozeném principu. Dílo bylo přeloženo do několika jazyků. Tématem nacionalismu se zabýval až do konce života (např. Nationalism, 1987, česky 2003; Nationalism Observed, 1995), zajímaly ho mj. etnické konflikty a teorie a praxe nacionalismu. Věnoval se rovněž sovětské etnografii (Soviet and Western Anthropology, 1980; State and Society in Soviet Thought, 1988). Poslední dílo Language and Solitude. Wittgenstein, Malinowski and the Habsburg Dilemma vyšlo posmrtně (1998, česky 2005). G. práce jsou příznačné širokou interdisciplinaritou.

D: Cause and Meaning in the Social Sciences, London 1973; Arabs and Berbers, tamtéž 1973; Contemporary Thought and Politics, tamtéž 1974; The Devil in the Modern Philosophy, tamtéž 1974; Spectacles and Predicaments, Cambridge 1979; The Psychoanalytic Movement, London 1985; Relativism and the Social Sciences, Cambridge 1985; Identity, Culture and Politics, tamtéž 1987; The Concept of Kinship and other Essays, Oxford 1987; Plough, Sword and Book, London 1988 (česky 2001); Nationalismus und Moderne, Berlin 1991; Postmodernism, Reason and Religion, London 1992; Reason and Culture, Oxford 1992 (česky 1999); Conditions of Liberty, New York 1994 (česky 1997); Encounters with Nationalism, Oxford 1994; Anthropology and Politics, tamtéž 1995.

L: Tomeš 1, s. 363; M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století 2/1, 1998, s. 171–172; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, R. Jeřábek – S. Brouček (eds.), 2007, s. 59 (se soupisem další literatury); Rozhovor s profesorom Ernestom G., in: Slovenský národopis 40, 1992, s. 304–310 (s výběrovou bibliografií); Velký sociologický slovník, 1996, s. 1508; Z. Uherek, E. G. (1925–1995), in: ČL 83, 1996, s. 163–164 (s výběrovou bibliografií); https://cs.wikipedia.org (stav ke 2. 12. 2014); https://en.wikipedia.org/ (stav ke 2. 12. 2014).

Jaroslav Kříž