GEMROT Josef 22.1.1903-30.5.1979

Z Personal
Josef GEMROT
Narození 22.1.1903
Místo narození Poruba (Orlová)
Úmrtí 30.5.1979
Místo úmrtí Praha
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

GEMROT, Josef, * 22. 1. 1903 Poruba (Orlová), † 30. 5. 1979 Praha, politik

Pocházel z hornické rodiny. Vyučil se formovačem-slévačem; 1921–48 pracoval jako důlní zámečník v dolech na Ostravsku. Od 1921 byl členem Československé strany lidové (ČSL) a angažoval se v křesťanském odborovém hnutí. V únoru 1948 založil akční výbor ČSL v Ostravě a stal se jeho protagonistou. 1948–51 místopředseda krajského výboru ČSL v Ostravě, zároveň místopředseda krajského výboru Národní fronty a krajského výboru Svazu československo-sovětského přátelství; 1948–69 poslanec Národního shromáždění, 1969–71 poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Úzce spolupracoval s KSČ, jejíž politickou linii prosazoval v ČSL, agitoval mezi horníky za zvyšování výkonů a sám vedle svých funkcí nárazově manuálně pracoval v ostravských dolech. 1951 byl povolán do ústředí ČSL v Praze, kde převzal vedení kádrové komise, a postupně se stal členem či předsedou dalších stranických orgánů (mj. disciplinární komise). 1952–68 člen předsednictva, 1952–65 generální tajemník ČSL, 1954–68 člen ústředního výboru Národní fronty; od počátku padesátých do poloviny šedesátých let jeden z nejvýznamnějších představitelů ČSL. Zastánce prorežimního kursu své strany, v jehož intencích ovlivňoval personální obsazení stranických funkcí a podílel se na perzekuci funkcionářů uplatňujících liberálnější přístupy a intervenujících ve prospěch řadových členů. 1953–54 se aktivně podílel na politické likvidaci populárního ostravského lidoveckého poslance Františka Nováka, vrcholící jeho uvězněním. Za politickou činnost byl vyznamenán Řádem 25. února 1948 (1949) a dvakrát Řádem republiky (1955, 1963).

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 212; M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích, 2007, s. 77–78.

Josef Tomeš