GERLICHOVÉ rodina textilních podnikatelů

Z Personal
GERLICHOVÉ rodina textilních podnikatelů
Narození 19.3.1744
Místo narození Odry
Úmrtí 13.4.1815
Místo úmrtí Odry
Povolání 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu

GERLICHOVÉ (též GÖRLICHOVÉ), rodina textilních podnikatelů

Rodina pocházela ze Svitav, v polovině 17. století se přestěhovala do Oder a kromě obchodu s látkami se začala věnovat i jejich výrobě.

O rozvoj podnikání se zasloužil Johann Josef G. (* 19. 3. 1744 Odry, † 13. 4. 1815 Odry), syn soukenického mistra Michala G. a Magdalény. Oženil se s Veronikou, roz. Hausnerovou (1748–1809). Skupoval zboží od soukromníků a prodával ho na trzích v Brně, Vídni, Linci, Štýrském Hradci, Bolzanu a Pešti. 1774 založil první velkoobchod s látkami a rozšířil jej o úpravu sukna. V rozvoji firmy pokračovali synové Johann Georg G. (1770–1826) a Josef David G. (1767–1837). Ti 1813 koupili zahradu od J. Krahla a postavili na ní nejprve devět, později šestnáct soukenických postřihovačských rámů. Sukno sami přestali vyrábět, vykupovali ho od jiných soukeníků, upravovali, připravovali k prodeji a prodávali dál. Rozmach ve své době nejbohatší rodiny ve městě symbolizoval jejich dům čp. 45 na náměstí.

Z další generace vynikl Josef Anton G. (* 29. 4. 1796 Odry, † 25. 2. 1871), zvaný malý Gerlich, syn Johanna Georga a Antonie, roz. Jaschkeové, z Oder. Po smrti otce převzal vedení rodinného podniku a dál jej rozvíjel. Zdědil i podíl svého strýce Josefa Davida G. 1839 postavil novou jednopatrovou budovu a začal strojově tkát plátno; 1843 nahradil žentour s dobytčím spřežením parním strojem, jedním z prvních v kraji. Textilka exportovala hlavně sukno, odbyt směřoval do rakouské monarchie, především do Vídně a Pešti. Továrna se postupně rozrostla o druhé podlaží; 1848 již zaměstnávala přes sto lidí, kteří pracovali na více než dvaceti stavech. Rozvoj podniku neohrozil ani požár budovy v Potoční ulici (čp. 173) roku 1865; ta byla rychle opravena a vybavena novými spřádacími stroji. Spolu s Josefem a po jeho smrti samostatně továrnu vedl Victor Mathias G. (* 10. 2. 1813 Odry, † 4. 2. 1893 Odry), syn Josefa Davida G. Jeho manželka Anna (* 14. 6. 1823 Odry, † 4. 10. 1891 Odry) byla dcerou Josefa Antona G. a Franzisky, roz. Kafkové, z Vítkova; manželé měli pět synů.

Další generaci reprezentovali jejich synové Viktor Karl G. (* 19. 4. 1843, † 17. 3. 1915), který po sňatku 1877 z vedení firmy odešel, a především Gustav G. (* 11. 1. 1845 Odry, † 12. 3. 1903 Vídeň, Rakousko). I přes odpor otce se stal železničním inženýrem, pracoval v monarchii na stavbách tratí. Po smrti strýce Josefa Antona G. ho otec povolal do rodinné firmy a 1881 se Gustav stal jejím vrchním ředitelem. Za jeho éry podnik vzkvétal a dosáhl největšího rozmachu. Přibylo deset mechanizovaných stavů, provoz byl postupně převeden na parní a vodní pohon, byly přikoupeny další spřádací a pletací stroje. Po 1880 zřídil prodejní sklad v Brně. 1887 Gustav odkoupil další podíly a stal se jediným majitelem firmy. Od 1873 využíval přádelnu příbuzného Josefa G., kterou si 1883 pronajal a 1893 ji koupil, zmodernizoval a rozšířil o barvírnu. 1895 zaměstnával na dvě stě dělníků. Pohon továrny zajišťovaly dva parní stroje a vodní kolo; pracovalo tam pět souprav mykacích strojů, více než dva tisíce jemných vřeten, v tkalcovně čtyřicet sedm strojních stavů. Roční výroba činila zhruba šest tisíc kusů soukenného zboží.

Gustav se dvakrát oženil, poprvé s Annou Hasenöhalovou a podruhé s Karolinou Waschkovou (* 10. 12. 1858 Vídeň-Gumpendorf, Rakousko, † 16. 4. 1940 Odry) z rodiny, která vlastnila v Odrách továrnu na hedvábí. Z druhého manželství měl syna a tři dcery.

Jeho nástupcem se stal syn Josef G. (* 8. 8. 1878 Odry, † 20. 4. 1946 Odry). Oženil se s Christinou, roz. Kunzovou (* 27. 4. 1884, Vítkov, † 28. 5. 1965 Pasov, Německo), dcerou lékaře z Vítkova, s níž měl syny Gustava Ingomara (* 30. 11. 1907 Odry, † 27. 6. 1966 Linec, Rakousko), Waltera (1913–1916) a dceru Alici (* 1910). Další požár 1934 se však továrně stal osudným. Budova byla sice opravena, ale muselo se zbourat její druhé patro a zmenšit celková rozloha. Výrobu se nepodařilo obnovit v původním rozsahu, továrnu přestavěli na obytný dům a rodina podnikání ukončila.

Ve veřejném životě působili i další členové rodu, kteří podporovali rozvoj města. Vynikl zejména Michael Thomas G. (* 12. 9. 1794 Odry-Nové Sady, † 20. 8. 1858 Odry), syn Josefa Davida G., 1828–39 starosta města. Z jeho synů vynikli Eduard G. (1836–1904), železniční stavitel, a Julius G. (* 10. 4. 1826 Odry, † 15. 10. 1913 Odry), poštmistr a v letech 1867–97 starosta města a jeho čestný občan; poslanec slezského zemského sněmu v Opavě (1878–83, 1885–89). Ve městě založil nemocnici, měšťanskou školu, spořitelnu i sbor dobrovolných hasičů, dal vydláždit ulice, postavit městský vodovod včetně kašny na náměstí. S manželkou Albertinou, roz. Gerlichovou (1832–1922), z Fulneku, měl tři syny a dceru. Byl pohřben na místním hřbitově. Juliův bratr Johann vlastnil plátenickou továrnu v Odrách – Nových Sadech.

Po 1945 byli potomci rodiny odsunuti do Lince a do Německa. Na hřbitově je připomíná majestátní hrobka z osmdesátých let 19. století. Současná oderská firma Gerlich, nově založená v devadesátých letech 20. století, byla pojmenována na jejich počest.

L: Slezsko 3, s. 39; Myška, s. 127–128; A. Rolleder, Geschichte der Stadt und des Gerichtbezirkes Odrau, Steyr 1903 (česky Dějiny města a soudního okresu Odry, 2002), passim, zejm. s. 639–645; http://www.katovna-odry.cz/ hrbitov/ (stav k 27. 10. 2015).

Tomáš Burda