GERSTNER František Antonín 19.4.1796-12.4.1840

Z Personal
František Antonín GERSTNER
Narození 19.4.1796
Místo narození Praha
Úmrtí 12.4.1840
Místo úmrtí Philadelfia (USA)
Povolání

37- Doprava, pošty, spoje

28- Strojař nebo elektrotechnik

GERSTNER, František Antonín, * 19. 4. 1796 Praha, † 12. 4. 1840 Philadelphia (USA), inženýr, geodet, železniční stavitel

V literatuře kolísá den i rok jeho narození. Syn Františka Josefa G. (1756–1832) a Gabriely, roz. z Meyersbachu († 1808). Jako mimořádný talent záhy absolvoval pražskou polytechniku a již 1818 byl jmenován profesorem geodezie na vídeňské polytechnice a 1819 napsal pro studenty učebnici Lehrgegenstände der praktischen Geometrie. V mládí ho zaujaly železnice, za jejich poznáním se 1822 vydal do Anglie. Po návratu se vzdal profesury a pod otcovým vedením se začal věnovat železničnímu podnikání. 1824 získal privilegium na stavbu trati mezi Dunajem a Vltavou, 1825–29 jako stavbyvedoucí pracoval na koněspřežné železnici z Českých Budějovic do Lince. Dokončil její severní část až po obec Kerschbaum. Akcionáři z c. k. první privilegované železniční společnosti (převážně vídeňští bankéři) byli ochotni pokračovat dále, ale jen v levnější variantě, na niž G. nechtěl přistoupit, protože počítal s budoucím parním provozem, a proto se vzdal funkce ve prospěch svého zástupce M. Schönerera. (Při přestavbě tratě na parní v sedmdesátých letech 19. století byl G. úsek z větší části využit, zatímco jižní část trati se stavěla ve zcela nové stopě.) G. se vrátil do Prahy a za nemocného otce načas suploval přednášky na technice; dokončil také vydání jeho třídílné práce Handbuch der Mechanik. Poté soustředil zájem opět na železnici, podnikl několik cest do Anglie (1826 se setkal s G. Stephensonem), Belgie a Německa.

Od 1835 působil v Rusku, kde se spolupracovníky (J. Pernerem, L. Kleinem ze severomoravské podnikatelské rodiny a dalšími třinácti inženýry převážně z Čech) stavěl trať z Petrohradu do Carského Sela (27 km) a přitom vychoval řadu ruských odborníků. S Angličanem J. Cockerillem plánoval stavbu trati z Petrohradu do Moskvy, znechucen byrokratickými překážkami však opustil Rusko předčasně. V listopadu 1838 se vydal na studijní cestu po železnicích v USA, kde byl vítán jako vynikající technik, od něhož se mohou učit američtí inženýři. Na základě nabytých poznatků poté G. evropským stavitelům doporučoval zvýšení mezd pro inženýry a dělníky, důkladné zpracování projektů, a naopak omezení nákladů na doprovodné stavby včetně stanic, příp. jednodušší organizaci práce. Kvůli zhoršujícímu se zdraví (následek nehody) se v polovině 1839 usadil ve Philadelphii, kde si koupil dům a kde dožil. Byl pohřben na hřbitově Laurel Hill, jeho hrob byl naposledy obnoven v devadesátých letech 20. století.

G. se dvakrát oženil. První manželství s Josefinou Lambolinovou (1805–1835) zůstalo bezdětné, z druhého vztahu s Klarou, roz. Eppelnovou (1813 – po 1881), měl dceru Philadelphii (* 1839). Péčí Klary byla vydána tiskem část G. poznámek. G. pomníky byly zbudovány v Linci (Bahnhofstrasse, 1955) a Petrohradu (na Vitebském nádraží), v Českých Budějovicích, Rybníku aj. Ve Vídni nese jeho jméno ulice v XV. okrese.

D: Zprávy ze Spojených států severoamerických o železnicích, parních jízdách a ostatním veřejném podnikání sepsané F. A. G. během jeho pobytu v Severní Americe v letech 1839 až 1840, reprint 2007 (německy Leipzig 1842).

L: RSN 3, s. 368; OSN 10, s. 82 (se soupisem hlavních děl); BL 1, s. 431; ÖBL 1, s. 430; MSN 2, s. 979; KSN 4, s. 474; MČE 2, s. 600; ADB 9, s. 69–70; NDB 6, s. 329; Wurzbach 5, s. 160; J. Kühn, G. mladší a Jan Perner, in: Železniční revue. List věnovaný otázkám veřejného dopravnictví 22, 1940, s. 162–165; K. Feiler, F. A. Ritter von G. Zu seinem hundertsten Todestag, in: Die Reichsbahn 1940, 14/15, s. 3–15; A. Birk, Velká myšlenka, 1944; J. Hons, F. A. G., 1948; J. Pokorný, Jak čeští inženýři stavěli první železnici v bývalém carském Rusku, in: Sborník technického muzea v Brně 6, 1991, s. 149–150; G. Stübiger, 200. výročí narozenin prof. PhDr. Ing. F. A. rytíře von G., in: Památky, příroda, život. Vlastivědný čtvrtletník Chomutovska 25, 1993, č. 3, s. 78–79; E. Oberegger, Professor F. A. Ritter von G. (1796–1840); Seine Bedeutung im Kontext der (österreichischen) Eisenbahngeschichte, Sattledt 2009; A. Drbal, F. A. G. – geometr a stavitel prvních železnic v Čechách, Rakousku a Rusku (české období jeho života a činnosti), in: Z dějin geodézie a kartografie 16, 2012, s. 7–18.

P: Archiv NTM, Praha, fond F. J. G.; Österreichische Nationalbibliothek, Wien, dokumentace, korespondence.

Jiří Martínek