GHELFAND Simeon 5.1.1895-1963

Z Personal
Simeon GHELFAND
Narození 5.1.1895
Místo narození Akkerman (dnes Bilhorod-Dnistrovskyj, Ukrajina)
Úmrtí 1963
Místo úmrtí Brusel (Belgie)
Povolání 56- Filozof
50- Náboženský publicista

GHELFAND, Simeon (též Gelfant), * 5. 1. 1895 Akkerman (dnes Bilhorod-Dnistrovskyj, Ukrajina), † 1963 Brusel (Belgie), novinář, publicista, filozof

Pocházel z Besarabie, jež tehdy patřila k Rusku. Otec byl české národnosti. G. absolvoval gymnázium v rodišti. Za první světové války se rodina odstěhovala do Oděsy; odtud G. v době občanské války v Rusku odešel na naléhání otce 1920 do Československa. V Praze studoval medicínu a filozofii na UK, studia však nedokončil a od 1925 se věnoval žurnalistice. Od 1934 vedl rubriku Sociální škola v katolickém časopisu Neděle; zároveň byl redaktorem Lidových listů. Na počátku německé okupace v březnu 1939 byl zatčen gestapem a vyslýchán za spoluautorství knihy Die Totengräber des sudetendeutschen Katholizismus (1938; spoluautor P. Basil Lang, dílo vyšlo pod kolektivním pseud. Christianus), polemizující s nacismem. Po několika dnech vyšetřování byl propuštěn se zákazem publikování, nadále psal do katolických periodik pod pseudonymem. Po prozrazení své publikační činnosti byl pracovně nasazen na stavbu dálnice do Průhonic (u Prahy), později na stavbu Junkersovy továrny v pražských Vysočanech. 1942 byl znovu zatčen gestapem, při převozu do vězení se mu podařilo uprchnout; 1942–45 žil v ilegalitě, především v Roudnici nad Labem, kde byl zaměstnán pod falešným jménem (Saša Gel). 1945–48 působil v redakci deníku Lidová demokracie. V té době se z křesťanských pozic zabýval vztahem křesťanství a marxismu a publikoval několik knih: Marxismus a křesťanský sociální reformismus (1946), Dialektický materialismus (1947) a Křesťanská pravda a materialistická pověra (1948). Kritizoval marxismus a otevřeně vyhledával paralely mezi marxismem a fašismem: Dovozoval, že oba směry mají společné duchovní základy v Hegelově filozofii, z níž vycházeli jak Marx, tak O. Spann a G. Sorel. Pro tyto názory byl na počátku února 1948 vyslýchán StB. Koncem února byl propuštěn z redakce Lidové demokracie a nato vyloučen ze Syndikátu novinářů. Na jaře se pokusil emigrovat, při přechodu hranic byl zadržen a krátce vězněn. Na podzim 1948 uprchl do Německa, kde se s dalšími lidovci snažil o obnovení Československé strany lidové (ČSL) v exilu. 1949 se zúčastnil pracovního sjezdu německé a rakouské části exilové strany v Ludwigsburgu (u Stuttgartu) a byl zvolen generálním tajemníkem exilové ČSL. Ve funkci setrval i po její transformaci na Křesťansko-demokratické hnutí téhož roku v Bruselu a zastával ji až do konce života. V belgickém exilu se živil jako novinář a překladatel.

L: M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích, 2007, s. 78–79.

Michal Pehr, Josef Tomeš