GIESEL Johann August 14.1.1751-18.4.1822

Z Personal
Johann August GIESEL
Narození 14.1.1751
Místo narození Drážďany (Německo)
Úmrtí 18.4.1822
Místo úmrtí Drážďany (Německo)
Povolání 74- Architekt

GIESEL, Johann August (též GIESSEL), * 14. 1. 1751 Drážďany (Německo), † 18. 4. 1822 Drážďany (Německo), architekt

Pocházel z rodiny obchodníka Christiana G.; bratr Johann Ludwig (1747–1814) byl divadelní malíř a freskař. Praktickému stavitelství se vyučil u pevnostního stavitele Ch. F. Rennera, je považován také za žáka F. A. Krubsacia, s nímž pracoval od 1766 jako zedník na stavbě drážďanského paláce sekundogenitury pro J. G. Chevaliera de Saxe, nelegitimního syna Friedricha Augusta II. (zničen 1945, trosky dnes součástí Blüherparku). Při pobytu ve Francii (ve službách saského prince Xavera) poznal francouzský barokní klasicismus, měl příležitost se zdokonalit u J.-F. Chalgrina a J. G. Legranda. 1782 se vrátil do Drážďan, kde se po roce stal dvorním stavebním inspektorem prince Maxmiliána, nejpozději 1797 také stavebním a zahradním inspektorem prince Antona. Ve městě navrhl palác prince Maxmiliána (Prinz-Max-Palais, zničen 1890), nedochovala se ani další G. významná stavba, a to nejhezčí drážďanský palác Jamese Ogilvyho (7. hraběte Findlatera), postavený 1811 (zničen 1945).

Jeho nejvýznamnější profánní stavbou tak zůstala klasicistní dostavba a přestavba zámku v Teplicích, jeden z nejranějších projevů klasicismu v českém prostředí. Navrhl především zámecké divadlo, které podle jeho projektu 1787–89 postavil J. Kutzera (Kučera). Rovněž podle jeho návrhu bylo do 1801 upraveno zámecké průčelí i dvorní arkádové fasády. Na adaptacích zámku pro J. N. Clary-Aldringena se G. podílel do 1817. V Karlových Varech 1811 vybudoval pavilon nad Mlýnským pramenem, který však přestavbou J. Zítka zanikl.

G. architekturu zprvu poznamenalo rokoko, později louiséz, v dalších letech se plně přiklonil ke klasicismu, kupodivu ovlivněnému spíše anglickou než francouzskou architekturou. Patřil k již druhé generaci saských klasicistních architektů.

D: Návrh náhrobku Chevaliera de Saxe, katolický hřbitov Drážďany-Friedrichstadt, 1774 (proveden J. B. Dorschem); sídlo Sorgenfrei, Radebeul, 1786–1789; přestavba Bavorského pivovaru, Drážďany-Friedrichstadt; zámek Mückenberg, příp. i park (1945 zničeny); klasicistní evangelický kostel sv. Mořice, Wolkenburg 1794–1804 (oba pro hraběte Detlefa Carla v. Einsiedel).

L: Thieme-Becker 14, s. 7; E. Linke, Heimatkunde des Karlsbader Bezirkes. Kunstgeschichte, 1937, s. 26; NDB 6, s. 385; Umělecké památky Čech 4, E. Poche (ed.), 1982, s. 48–49; F. Löffler, Das alte Dresden, Dresden 1989, s. 264, 273, 324n., 331, 334, 345; A. Gnirs, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, München 1996, s. 62; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 119, 474, 528; Architekti, s. 197; Saur 53, s. 429.

Pavel Vlček