GINTL Wilhelm Friedrich 4.8.1843-26.2.1908

Z Personal
Wilhelm Friedrich GINTL
Narození 4.8.1843
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 26.2.1908
Místo úmrtí Praha
Povolání 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství
16- Farmakolog nebo farmaceut
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 632-633
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46436

GINTL, Wilhelm Friedrich, * 4. 8. 1843 Vídeň (Rakousko), † 26. 2. 1908 Praha, chemik, pedagog

Syn inženýra Julia Wilhelma G. (1804–1883) a Anny Marie, roz. Gullichové (1818–1848). Bratr Heinrich (1832–1892) pracoval jako železniční inženýr. G. absolvoval gymnázium ve Vídni, zapsal se na univerzitu, studia dokončil v Praze (PhDr. 1867). Zpočátku pracoval v průmyslu jako chemik. 1865 nastoupil jako asistent u F. Rochledera na pražské univerzitě, 1868 se habilitoval pro obecnou a užitou chemii. Od 1869 suploval na německé technice v Praze, po smrti R. Hoffmanna byl 1870 jmenován řádným profesorem, opakovaně zastával funkci děkana chemického oboru, čtyřikrát rektora školy (1875, 1883, 1893, 1906). Obecnou a organickou chemii suploval současně na pražské německé univerzitě. Při výuce obecné chemie kladl důraz na experimenty. Prosadil specializaci chemických oborů. Vedl lekce analytické chemie, zavedl nové samostatné předměty a laboratorní cvičení (výbušniny, chemie potravin a nápojů, praktická fotografie, elektrochemie). Inicioval založení samostatné katedry chemické technologie organických látek. Od 1895 vyučoval i praktickou fotografii.

V sedmdesátých letech 19. století vstoupil do politiky. Od 1870 byl členem zemské zdravotní rady. Ve volbách 1878 byl zvolen do českého zemského sněmu za městskou kurii (obvod Chomutov–Vejprty–Přísečnice) jako člen Německé liberální strany (Deutsche Fortschrittspartei). Mandát obhájil i ve volbách 1883; zaměřil se na otázky školství. Od 1902 doživotně zasedal v panské sněmovně. Byl členem patentního soudního dvora, prezidentem správní rady Rakouského spolku pro chemickou a hutnickou výrobu, členem správní rady Českého muzea a ČAVU. 1878 spoluzaložil Rakouskou společnost pro podporu chemického průmyslu. Zasadil se o zřízení Spolku státních úředníků německé národnosti, v němž působil jako prezident. Byl mu udělen Řád železné koruny III. třídy a titul dvorního rady. 1869 se oženil s Amalií Rosenbachovou, s níž měl čtyři syny. Wilhelm Heinrich (1869–1943) se rovněž věnoval chemii. 6. února byl pohřben v Dolním Žlebu (u Děčína).

D: výběr: Beiträge zur Kenntnis der Verbindungen gepaarter Cyanmetalle mit Ammoniak, in: Journal für praktische Chemie, 1869, č. 104, s. 109–117; Über die chemischen Konstitution des Pyroxylins, in: tamtéž, č. 107, s. 478–486; Studien über Croockesʼ strahlende Materie und die mechanische Theorie der Elektricität, 1880; Die Mineralwasserquellen von Bilin in Böhmen…, 1898.

L: Die k. k. Deutsche Technische Hochschule in Prag 1806–1906, F. Stark a kol. (eds.), 1906, s. 379; Prager Tagblatt 27. 2. 1908 (a večerní vydání); 28. 2. 1908; 29. 2. 1908 (a večerní vydání), 1. 3. 1908; ÖBL 1, s. 442–443; OSN 10, s. 136; 28, s. 480; MSN 2, s. 992; BL 1, s. 437–438; NDB 6, s. 404.

Vít Šmerha