GIRGAL Otto 29.9.1886-15.3.1958

Z Personal
Otto GIRGAL
Narození 29.9.1886
Místo narození Majdanek (u Lublina, Polsko)
Úmrtí 15.3.1958
Místo úmrtí Praha
Povolání

71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury

67- Nakladatel nebo vydavatel

GIRGAL, Otto, * 29. 9. 1886 Majdanek (u Lublinu, Polsko), † 15. 3. 1958 Praha, nakladatel, knihkupec

Rodina pocházela z ruského záboru Polska, G. prožil většinu života v Praze. Po maturitě na gymnáziu se jako praktikant připravoval na profesionální dráhu nakladatele a knihkupce v pražské firmě Hejda a Tuček. Po vyučení pracoval pro další nakladatele. Od 1912 se neúspěšně pokoušel založit vlastní podnik, koncesi získal až 1914. Jeho samostatné podnikání zdržela první světová válka. Vzhledem k tomu, že byl uznán neschopným vojenské služby, mohl 1917 otevřít vlastní knihkupectví a o rok později nakladatelství. 1925 k němu připojil závod s hudebninami a půjčovnu knih. G. vydával především překladovou literaturu (H. Greville, J. London, A. Musset, M. Prévost ad.). K významným počinům patřila počátkem dvacátých let technicky zaměřená Knihovna pro vynálezce. Vlastní vydavatelský program G. profiloval později. Po první světové válce se spřátelil s řadou domácích umělců (S. K. Neumann, I. Olbracht, H. Malířová, J. Seifert) a poskytl jim své nakladatelství. Sdílel s nimi levicové smýšlení, tomu odpovídalo zaměření podniku i společenské kontakty. Osobní a pracovní styky přivedly G. také k dlouhodobé spolupráci s F. X. Šaldou. 1928–37 vydával Šaldův zápisník, který od něj převzalo nakladatelství Melantrich. K pětašedesátým narozeninám F. X. Šaldy připravil jubilejní sborník a otiskl ně- které jeho přednášky. Ve druhé polovině třicátých let přispěl mj. ke zmírnění napětí mezi Šaldou na jedné straně a bratry J. a K. Čapkovými i F. Peroutkou na straně druhé. G. se zabýval také divadlem včetně jeho technického zázemí. Účastnil se práce ve Sboru pro zřízení druhého Národního divadla v Praze. 1930 krátce vydával měsíčník Nová scéna (vyšlo jen šest čísel), který však zásluhou redaktora J. Seiferta přinesl nový pohled na divadlo. 1933–36 byl G. generálním komisionářem šestisvazkových Dějin Národního divadla a dalších divadelních publikací. Za druhé světové války G. knihkupectví přežívalo, v nakladatelském programu však nebylo možné pokračovat. Posledním významným dílem v předválečném duchu byla Božena Němcová bojující od J. Fučíka. Na tradici nakladatelství navázal G. po nacistické okupaci. 1945–49 vydával časopis Otázky divadla a filmu, který redigoval J. Honzl. G. knihkupectví a nakladatelství představovalo po celou dobu své existence pro část kulturní veřejnosti nejen zdroj literatury, ale také místo diskusí a komunikace. Zaniklo 1950 v souvislosti se znárodněním.

L: LČL 1, s. 800–801 (se soupisem díla a literatury); Tomeš 1, s. 364–365; J. Mourková, O. G. (1886–1958). Literární pozůstalost, 1969; J. Firt, Knihy a osudy, Köln a. R. 1972, rejstřík; L. K. Žižka, Paměti a osudy. Knihkupecké vzpomínky na léta 1871–1884, 1999, rejstřík; Kniha a národ 1939–1945, V. Poláček (ed.), 2004, rejstřík; V. Charous, O. G. a jeho podíl na rozvoji české knižní kultury, in: Zprávy českých biblioflů, 2005, č. 2, s. 71–83.

P: LA PNP, Praha, osobní fond a část nakladatelského archivu.

Pavla Vošahlíková