GLAESSNER Martin Fritz 25.12.1906-?22.11.1989

Z Personal
Martin Fritz GLAESSNER
Narození 25.12.1906
Místo narození Ústí nad Labem
Úmrtí 22./23.11.1989
Místo úmrtí Adelaide (Austrálie)
Povolání

5- Paleontolog

11- Geolog

GLAESSNER, Martin Fritz, * 25. 12. 1906 Ústí nad Labem, † 22./23. 11. 1989 Adelaide (Austrálie), geolog, paleontolog, právník

Syn chemika a podnikatele Arthura G. (1878–1928) a Luisy, roz. Feiglové. Po 1909 s rodiči přesídlil do Vídně. Od mládí měl zájem o přírodní vědy. 1923–32 pracoval jako volontér v geologicko-paleontologickém oddělení Přírodovědeckého muzea ve Vídni. Na univerzitě ve Vídni studoval práva (1929 Dr. jur.) a zároveň přírodní vědy, disertaci Die Dekapoden des österreichischen Jungtertiärs obhájil 1931. Specializoval se na výzkum fosilních korýšů, revidoval starší výzkumy A. Friče a M. Remeše z období druhohor. Dodnes zůstaly platné popisy jurských rodů Tithonohomola a Laeviprosopon. Prováděl geologické výzkumy v Dolním Rakousku, při studiu bradlového pásma překračoval na území Moravy (Pavlovské vrchy). 1931 popsal tamní křídové měkkýše. 1937 uveřejnil profil alpského předpolí a jeho pokračování severně od Dunaje, řešil vztah útesového pásma svrchní jury, mj. Pavlovských vrchů, k okolní molase (neogén) a později nasunutému flyši (křída – spodní terciér).

V letech 1932–37 pobýval v SSSR. Účastnil se výzkumných expedic na Krym a Kavkaz. 1936 se oženil s Kristinou Tupikinovou a měl s ní dceru. Koncem 1937 odešel s rodinou do Vídně, po anšlusu Rakouska pracoval krátce jako geolog na Slovensku a později žil v exilu v Londýně. 1938 nastoupil v Port Moresby, na území pod australskou správou v Papui, kde založil mikropaleontologickou laboratoř, která se zabývala stratigrafií a tektonikou Nové Guineje. 1945 získal australské občanství a poválečnou kariéru si vybudoval v Austrálii. 1950–71 byl profesorem univerzity v Adelaide, poté odešel do penze. Služebně navštívil řadu zemí, na pozvání Československé společnosti pro mineralogii a geologii přednesl 1957 v Praze přednášku o geologických problémech australského kontinentu. Uveřejnil více než sto šedesát prací, stal se členem světových vědeckých společností, v Rakousku byl oceněn zlatým doktorským diplomem Univerzity Vídeň a Suessovou medailí. Jeho jméno nesou nové fosilní taxony, např. Palaeopalinurus glaessneri ze Štramberka.

D: výběr: Über eine neue miozäne Krabbe und die Brachyurenfauna des Wiener Beckens, in: Verhandlungen der Geologischen Bundesanstalt (Wien) 6, 1924, s. 109–118; Die Dekapodenfauna des österreichischen Jungtertiärs, in: Jahrbuch der Geologischen Bundesanstalt (Wien) 78, 1928, s. 161–219; Die alpine Randzone nördlich der Donau und ihre erdölgeologische Bedeutung, in: Petroleum (Berlin) 33, 1937, s. 1–8.

L: nekrology: K. Vogel, In memoriam M. F. G., in: Paläontologische Zeitschrift (Stuttgart) 65, 1991, č. 1–2, s. 1–3; Mitteilungen der Österreichischen geologischen Gesellschaft (Wien) 84, 1991, s. 377–378; Australian Dictionary of Biography 17, 2007, s. 439–440.

Pavel Vlašímský