GLUCK Christoph Wilibald 2.7.1714-15.11.1787

Z Personal
Christoph Wilibald GLUCK
Narození 2.7.1714
Místo narození Erasbach (u Norimberka, Německo)
Úmrtí 15.11.1787
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání

77- Hudební skladatel

78- Hudební interpret

GLUCK, Christoph Willibald (též GLUCKH, KLUGH, KLUK, WILIBALD), * 2. 7. 1714 Erasbach (u Norimberka, Německo), † 15. 11. 1787 Vídeň (Rakousko), hudební skladatel

G. předci pocházeli z Čech, kam se rodina 1717 vrátila z Horní Falce. Otec Alexander Johannes G. působil jako hajný, později nadlesní na panstvích šlechty v Zákupech, České Kamenici, Horní Chřibské a na lobkovickém panství v Jezeří (u Chomutova). Záznamy o G. hudebním vzdělání v dětství nebyly dosud doloženy, patrně se mu však dostalo hudebního školení, ve kterém pokračoval i na jezuitském gymnáziu v Chomutově, které navštěvoval také jeho mladší bratr. Pravděpodobně účinkoval v hudebních představeních na šlechtických sídlech otcových zaměstnavatelů. Po otci zdědil cílevědomost a podnikavost, věnovat se lesnictví však nechtěl. První doložená zmínka o G. studiích je z pražské filozofické fakulty z 1731, záznam, zda školu dokončil, však chybí. V Praze byl v kontaktu s hudebním děním, s hudbou na kůru kostela sv. Františka u křižovníků s červenou hvězdou a dalších pražských kůrech; pravděpodobně se setkal s B. M. Černohorským. Rovněž sledoval operu v divadle hraběte Františka Antonína Šporka. 1735 odešel pod ochranou knížete Lobkovice do Vídně a 1737–41 pobýval na studiích v Itálii u G. B. Sammartiniho. 1741 uspěl v Miláně se svou první operou na libreto P. Metastasia Artaserse, poté i s dalšími instrumentálními skladbami a operami. Díky tomu následovalo pozvání do Londýna, kde se setkal s G. F. Händelem. Pro Londýn zkomponoval 1746 opery Artamene a La caduta dei giganti. G. často cestoval po evropských hudebních centrech, kde obvykle uváděl i svá díla. 1749 opět navštívil Prahu (jako kapelník operní společnosti G. B. Locatelliho), aby řídil premiéru své opery Ezio (1750) a uvedl operu Ipermestra (1744 měla premiéru v Benátkách). Současně pro první světové provedení komponoval operu Issipile (1751). Roku 1752 získal místo u vídeňského dvorního divadla, 1754 byl jmenován dvorním skladatelem a do Vídně přesídlil natrvalo.

G. se věnoval převážně opeře a baletu, méně instrumentální hudbě a písním. Patřil k reformátorům opery 18. století; kladl důraz na charakter a vystižení textové předlohy díla, hudba měla sloužit dramatické složce hudebního divadla, ne pouhému předvádění pěveckého umění. Spolupracoval s Rainierem de Calzabigim, libretistou jeho oper Orfeo ed Euridice (1762), Alceste (1767) a Paride ed Elena (1770), komponovaných na italský a později francouzský text. G. reforma byla přijata zejména v Paříži, kde G. uvedl francouzskou verzi Orfea (Orphée et Euridice, 1774) a svých nejslavnějších oper Armide (1777) a Iphigénie en Tauride (1779). Tam rovněž začala diskuse o budoucnosti francouzské a italské opery, známá jako spor gluckistů a piccinnistů (stoupenců italského skladatele N. Piccinniho).

Přestože se nedochovalo mnoho archivních památek o G. životě v Čechách, oblibu a provozování jeho děl na našem území dokládají četné dobové opisy v historických hudebních sbírkách, včetně úprav operních árií opatřených církevními texty, které byly nalezeny na kůrech mnoha chrámů a využity jako prameny pro souborné vydání G. díla.

D: soupis in: A. Wotquenne, Catalogue Thématique des œuvres de Chr. W. v. Gluck, Leipzig 1904; C. Hopkinson, A Bibliography of the Printed Works of Ch. W. von G., New York 1967; R. Gerber – G. Croll, Ch. W. G., Sämtliche Werke, Mainz 1951; http://www.gluck-gesamtausgabe.de (souborné vydání díla, stav k 23. 2. 2016).

L: Dlabač 1, sl. 469–476; Pazdírek, s. 322–324; Grove 10, s. 24–58; MGG, Personenteil 7, 2002, sl. 1100–1160; LDM 1, sl. 750–769; A. B. Bruce, G. and the French Theatre in Vienna, Oxford 1991; Beiträge zur Wiener Gluck-Überlieferung, I. Brandenburg – G. Croll (eds.), Kassel 2001; P. Howard, Ch. W. G. A Guide to Research, 2. vyd., New York 2003; I. Brandenburg, Ch. W. G. und seine Zeit, Laaber 2010; https://cs.wikipedia.org/ (stav k 11. 9. 2015).

P: RISM A/I, A/II (Répertoire International des Sources Musicales, http:// www.rism.info, stav k 23. 2. 2016); NK, Praha, Souborný hudební katalog.

Zuzana Petrášková