GOLDELMAN Solomon Izrajilevyč 5.12.1885-3.1.1974

Z Personal
Solomon Izrajilevyč GOLDELMAN
Narození 5. 12. 1885
Místo narození Soroca (Moldavsko)
Úmrtí 3. 1. 1974
Místo úmrtí Jeruzalém (Izrael)
Povolání 19- Ekonom nebo statistik
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí

GOLDELMAN, Solomon Izrajilevyč (vl. jm. Chajim-Šolom Sruľovyč), * 5. 12. 1885 Soroca (Moldavsko), † 3. 1. 1974 Jeruzalém (Izrael), ekonom, politik, historik, politolog

Od 1901 jako gymnazista pracoval a pod pseudonymem Sig tiskl divadelní kritiky v novinách Zachidnyj kur’jer v Kerči na Krymu. 1905 vstoupil do sionistické sociálnědemokratické dělnické strany Poalej Cijon. 1907–13 studoval Kyjevský komerční institut, kde krátce vyučoval, jako tajemník oblastního výboru strany v Kyjevě se zabýval ekonomickými otázkami. 1917 se na Ukrajině účastnil únorové revoluce; byl jmenován vedoucím ukrajinského oddělení ministerstva práce prozatímní vlády. 1918 vedl oděskou redakci orgánu strany v jidiš Undzer lebn (Náš život). V ukrajinštině publikoval pod pseudonymy S. Zolotarenko a S. Zolotov. Na jeho návrh přijalo ukrajinské Direktorium 1918 usnesení o národně-personální autonomii ukrajinských národních menšin; krátce byl tajemníkem pro národní otázky. 1919 byl náměstkem ministra obchodu a průmyslu, pak ministra práce a zástupcem Ukrajiny na 1. mezinárodní konferenci o problémech zákonodárství a regulace práce.

Pro nesouhlas s územními ústupky prezidenta A. Levyckého a hlavního atamana S. Petljury v jednáních s Polskem ode šel 1920 do Vídně, kde začal aktivně vystupovat v ukrajinském emigrantském tisku, v jidiš 1921 publikoval knihu o ukrajinské diaspoře. 1922 přišel do ČSR, vstoupil do redakce časopisu Nova Ukrajina, na Ukrajinské hospodářské akademii a Ukrajinském technicko-hospodářském institutu v Poděbradech přednášel (od 1925 jako profesor) ekonomii průmyslu a mezinárodní ekonomickou politiku. Ve třicátých letech byl činný v pražském sionistickém hnutí, založil nakladatelství sionistické literatury Professor Salomon Goldelman, založil a řídil Institut sionistické osvěty. Ve spise Zur Frage der Assimilierung und Denationalisierung der Juden in der Sowjetverband (K otázce asimilace a denacionalizace Židů v SSSR, Wien, 1937, maďarsky 1939) varoval před projektem přesídlení sovětských Židů do Birobidžanu na Dálném Východě.

Po německé okupaci českých zemí emigroval 1939 do Palestiny; zpočátku žil v Haifě, pak do konce života působil v Jeruzalémě; psal ekonomická a politologická pojednání v jidiš, hebrejštině i angličtině. 1940 založil Institut dálkového sionistického vzdělávání, který dvacet let řídil, inicioval a 1950–60 vedl Ligu boje proti náboženskému donucování v Izraeli. Věnoval se problematice Židů v SSSR, napsal své vzpomínky a historickou práci o židovské národní autonomii na Ukrajině 1917–20.

D: výběr: Chrestomatija po ekonomičeskoj politike v 2-ch tomach, Kijev 1913 (s A. N. Kupricem a S. S. Ostapenkem); Čomu sered žydivs’kych robitnykiv bagato je boľševykiv, Kam’janec’ 1919; In goles bai di ukrainer: briw fun a idišn socialdemokrat, Vin 1921; Ekonomija i politika promyslovosty, vyklady na ekonomyčno-kooperatyvnomu viddili ukrajins’koji hospodars’koji akademiji v 1922–3 ak. r., 1923; Narodne hospodarstvo Ukrajiny, kurs lekcij pid kerovnyctvom prof. S. G., 1926; Mižnarodnja ekonomična politika, 1926; Narysy socijaľno-ekonomičnoji struktury žydivs’koho narodu, 1931; Das arbeitende Palästina, zionistischer Sozialismus, 1935; Löst der Kommunismus die Judenfrage? Rote Assimilation und Sowjet-Zionismus, Gesammelte Aufsätze und Vorträge (1930–1936), Wien 1937; Zur Frage der Assimilierung und Denationalisierung der Juden in der Sowjetverband, 1937; Jüdische Wirtschaft, Einführung in die Theorie der Judenfrage (des Zionismus), 5698=1937; Zsidó nemzetgazdaság, Bevezetés a cionizmus elméletébe (přel. L. Mózes), Temesvár 1939; Asimiljacija i denacionalizacija žydiv u radjans’komu sojuzi, tamtéž 1961; Žydivs’ka nacionaľna avto nomija na Ukrajini 1917–1920, Mjunchen 1967 (angl. překlad 1968); Jewish National Autonomy in Ukraine 1917–1920 (přel. M. Luchkovich), Chicago 1968; Juden-Bauern in der Ukraine, Jüdische Landwirtschaft unter den Zaren, München 1973.

L: L. Bykovsky, S. I. G. A Portrait of a politician and educator (1885–1974), in: Ukrainian-Jewish Relations, L. R. Wynar (ed.), New York–Toronto– Munich 1980; D. Dorošenko, Istorija Ukrajiny 1917–1923, 1, Doba Centraľnoji Rady, Kyjiv 2002, s. 102, 128, 197; N. Sydorenko, G. S. (Symon) I., Ľviv 2004; I. Dzjuba, Pravdyve svidčennja S. G., Kyjiv 2006.

Jan Čech