GOLOMBEK Bedřich 5.2.1901-31.3.1961

Z Personal
Bedřich GOLOMBEK
Narození 5.2.1901
Místo narození Hrušov (Ostrava)
Úmrtí 31.3.1961
Místo úmrtí Brno
Povolání

68- Redaktor nebo žurnalista

63- Spisovatel

GOLOMBEK, Bedřich, * 5. 2. 1901 Hrušov (Ostrava), † 31. 3. 1961 Brno, žurnalista, spisovatel

Syn Josefa G., dozorce váhy na šachtě, a Kristiny, roz. Tomáškové; otec 1908 zemřel. Po studiu na ostravském klasickém gymnáziu, kde G. 1919 maturoval, nastoupil do brněnské redakce Lidových novin. Pracoval jako reportér, současně 1919–21 studoval čtyři semestry na Právnické fakultě MU a potom se prosadil jako soudničkář. V Brně se oženil 1927 s Marií, roz. Dostalovou (rozvod 1934), a 1938 s Josefinou (též Jožkou), roz. Korcovou. Od 1930 byl hlavním redaktorem nedělní přílohy Lidových novin, od 1933 šéfredaktorem odpoledního vydání, po osvobození se stal šéfem pražské redakce, odkud však byl v únoru 1948 propuštěn. Do 1956 pracoval v národním podniku Chirana Brno jako rentgenový montér a odbytový referent.

Debutoval 1919 v Lidových novinách, v nichž zveřejnil několik stovek reportáží, soudniček, kurziv, sloupků i fejetonů, psal také do Nivy, Cesty či Hosta do domu. Užíval pseudonymy Karel Hrozek, Vladimír Choleva. S Edvardem Valentou (1901–1978) zaznamenal a 1929–30 vydával na pokračování poutavé literární adaptace vzpomínek, příhod i postřehů rázovitého českého cestovatele v arktické oblasti Jana (Eskyma) Welzla, které uveřejnil rovněž samostatně (Třicet let na zlatém severu, Po stopách polárních pokladů, Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě, Ledové povídky), včetně knižně nevydaného posledního dílu (Hrdinové severního moře, listopad a prosinec 1930). G. vydal rovněž tři romány, z nichž dva umístil do ostravského regionu a ve třetím zachytil osvobozovací boje v Brně, dále vzpomínkové črty a svědectví, krátký životopis R. Těsnohlídka a po vynucené odmlce soubor krátkých próz (Perleťová květina) a čtivých postřehů z brněnského výstaviště (Čtení o veletrhu). Byl pohřben na brněnském Ústředním hřbitově.

D: Dobrodružství tří Billů, 1926; J. Welzl, Třicet let na zlatém severu, 1930; Po stopách polárních pokladů, 1930; Ledové povídky, 1934; Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě. Nejtěžší léta Jana Welzla, 1932 (digitální zvukový záznam 2014); Lidé na povrchu, 1941; Dům o dvou poschodích. Román, 1942; Dnes a zítra. K padesátce Lidových novin, 1944; Válka v datech, 1945; Co nebude v dějepise, 1945; R. Těsnohlídek, 1946; Vysazená okna. Román, 1947; Perleťová květina, 1959; Čtení o veletrhu, 1961.

L: KSN 4, s. 514; kol., Slovník českých spisovatelů, 1964, s. 115; LČL 1, s. 806–807; Slezsko 4, s. 39–40; Z. Chmel, Galerie brněnských osobností 1, 1998, s. 69–70; Tomeš 1, s. 370–371; V. Menclová – V. Vaněk a kol., Slovník českých spisovatelů, 2005, s. 189–190; J. Pernes, Svět Lidových novin 1893–1993. Stoletá kapitola z dějin české žurnalistiky, kultury a poli tiky, 1993, s. 137; O. Šuleř, Laskavé podobizny. Zapomínaní a zapomenutí literáti ze Slezska a severní Moravy, 2005, s. 73–75; https:// cs.wikipedia.org/ (se soupisem díla a literatury, stav k 20. 2. 2017); http://www.slovnikceskeliteratury.cz/ (se soupisem díla a literatury, stav k 20. 2. 2017); http://encyklopedie.brna.cz/ (se soupisem díla a literatury, stav k 20. 2. 2017); https://www.brno.cz/obcan/vyznamne-osoby-a-vyroci/slavne-osobnosti/?pg=detail&idosobnosti=9 (se soupisem díla a literatury, stav k 20. 2. 2017).

Miroslava Novotná, Šárka Novotná