GORDON John ?1584-?10.12.1648

Z Personal
John GORDON
Narození před 1584
Úmrtí snad 10.12.1648
Místo úmrtí Gdaňsk (Polsko)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 687-688
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46494

GORDON, John, * před 1584, † snad 10. 12. 1648 Gdaňsk (Polsko), voják

Příslušník skotské šlechtické rodiny, jeho stejnojmenný otec padl 1584 jako žoldnéř v nizozemských Flandrech. Přestože byl G. kalvinista, bojoval ve vojsku katolické Francie a patrně 1626 přestoupil do armády císaře Ferdinanda II. O rok později byl již nejvyšším strážmistrem plukovníka D. Hebrona a účastnil se Valdštejnova válečného tažení do severního Německa. 1630 byl převelen do severní Itálie na bojiště mantovské války, koncem 1631 se vrátil pod Valdštejnovo přímé velení jako podplukovník v pluku A. E. Trčky z Lípy. Společně s krajanem W. Lesliem byl rok nato zajat Švédy při bojích v Německu. Král Gustav II. Adolf ho však pustil na svobodu a G. se zúčastnil bitvy u Lützenu. 1633 ho Valdštejn jmenoval velitelem Chebu. Navzdory tomu, že G. v lednu 1634 nepodepsal tzv. plzeňský revers, v němž důstojníci slíbili Valdštejnovi věrnost, generalissimus ho povýšil na plukovníka. Skupina spiklenců tvořená G., W. Lesliem a W. Butlerem dala 25. 2. 1634 Valdštejna a jeho přívržence v Chebu zavraždit. Za svoji loajalitu získal Trčkův pluk, statky Smidary a Skřivany na Novobydžovsku, hodnost císařského komorníka a finanční hotovost. V pokračujících bojích třicetileté války, z nichž část strávil na Chebsku, se už výrazněji nevyznamenal, s výjimkou dobytí pevnosti Dießen (1639) v Bavorsku. 1644 se načas vrátil do Skotska; 1648 byl zajat Švédy a krátce poté zemřel. Pohřben byl v Novém kostele (Nieuwekerk) v nizozemském Delftu, kde žila jeho rodina kalvínské víry, která prodala 1651 G. české statky.

L: ADB 9, s. 372; OSN 10, s. 308; KSN 4, s. 521; Documenta Bohemica bellum tricennale illustrantia I–VII, 1971–1981, rejstříky; J. Janáček, Valdštejnova smrt, 1970, passim.

Jan Kilián