GORLOVÁ Anežka 5.1.1910-14.3.1993

Z Personal
Anežka GORLOVÁ
Narození 5.1.1910
Místo narození Boršice u Blatnice
Úmrtí 14.3.1993
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní

GORLOVÁ, Anežka (roz. Janečková), * 5. 1. 1910 Boršice u Blatnice, † 14. 3. 1993 Praha, lidová básnířka, sběratelka, vyšívačka

Pocházela z rodiny s dvanácti dětmi. Pracovala jako dělnice v obuvnickém a krejčovském průmyslu a ve výrobně hraček, později jako knihovnice. Byla zaměstnána postupně v JZD Boršice, v Baťových závodech ve Zlíně, v Lidové tvorbě v Uherském Brodě, v Moravských železárnách v Olomouci-Řepčíně a ve Vlárských strojírnách ve Slavičíně. Na penzi od 1968 žila u své dcery v Berouně, Lochovicích (u Berouna), ve Švermově (u Kladna) a v Praze.

G. měla výtvarné nadání, které uplatnila zejména při výzdobě kraslic a ve vyšívání. Byla dobrou vypravěčkou, vytvořila sbírku povídek (Struny života, 1975). Od matky znala mnoho lidových písní, sama je také sbírala. Patřila k nejznámějším tvůrkyním nových lidových písní. Skládala texty podle vzoru tradičních slováckých písní, naplňovala je novým obsahem. V textech se odrážely změny probíhající na vesnici v padesátých letech 20. století: vznik jednotných zemědělských družstev, scelování polí, práce s traktory, soutěžení při dodávkách obilí apod. G. vytvořila na sedmdesát písňových textů, k části z nich složila i nápěv. Většinou je však zhudebnili lidoví hudebníci M. Vyoral, B. Bída, Š. Lucký, O. Horký, ale i skladatelé umělé hudby, např. O. Chlubna. V osmdesátých letech G. psala texty ke skladbám pro dechovky na hudbu M. Čechovského. Její písně vycházely v časopisech a sbornících. Samostatně byly vydány v publikacích Nech sa dobre darí. Nové písně slovácké vesnice (1951), Písně Anežky Gorlové (1955), Dožínky (1976), Písně a říkanky naší vesnice (1979).

Písňovou tvorbou G. ovlivnila repertoár řady folklorních souborů, např. Hradišťanu, Prespolanu, Jasénky, BROLNu ad. Jedna z jejích nejznámějších písní Dobre je, dobre je, že už není pána byla zařazena do učebnic hudební výchovy, další zazněly ve filmu Ještě svatba nebyla (1954, režie Jaroslav Mach) a ve filmovém zpracování románu M. Kundery Žert (1968, režie J. Jireš).

L: HS 1, s. 369; S. Havlíček, Za novou lidovou píseň – píseň družstevnickou, in: A. G., Nech sa dobre darí, 1951, s. 5–11; týž, Od lidové písně k tvorbě A. G., in: Lidová tvořivost 3, 1952, č. 4, s. 166–168; O. Hrabalová, Nová tvorba A. G., in: Československá ethnografie 2, 1954, s. 145–156; S. Kozdera, Písně A. G., in: Lidová tvořivost 7, 1956, č. 2, s. 47; D. Palátová, Povídky lidových vypravěčů z Čech, Moravy a Slezska zaznamenané v letech 1945–1954, 1958, s. 352; A. Křemenáková, O sestavitelce, in: A. G., Písně a říkanky naší vesnice, 1979, s. 183–186; Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku, L. Uhlíková (ed.), 1997, s. 33; P. Slinták, Ze života A. G., in: Malovaný kraj. Národopisný a vlastivědný časopis Slovácka, 2016, č. 2, březen–duben, s. 17.

Marta Toncrová