GRÉGROVÁ Iza 30.11.1878-23.3.1962

Z Personal
Iza GRÉGROVÁ
Narození 30.11.1878
Místo narození Kralovice (u Plzně)
Úmrtí 23.3.1962
Místo úmrtí Vaduz (Lichtenštejnsko)
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec

GRÉGROVÁ, Iza (vl. jm. Grögerová, Isabela), * 30. 11. 1878 Kralovice (u Plzně), † 23. 3. 1962 Vaduz (Lichtenštejnsko), herečka

Otec byl místodržitelským sekretářem. G. vyrůstala v Domažlicích, kam se rodina po otcově přeložení přestěhovala. Po lekcích herectví u O. Sklenářové-Malé byla 1895 angažována do Národního divadla. 1906 opakovaně churavěla z nervového vyčerpání, požádala o delší dovolenou a odcestovala do Argentiny. Na jeviště se vrátila koncem zimy 1907, v dubnu příštího roku Národní divadlo definitivně opustila. 1908 se provdala za velkostatkáře J. Hamerníka a porodila syna. Vedla rodinný život, zřídka vystupovala pohostinsky a výjimečně vyučovala herectví. Před druhou světovou válkou se s rodinou vystěhovala do Švýcarska.

Začínající herečka obdařená mimořádným talentem se v Národním divadle rychle prosadila jako osobitá představitelka naivek (Julie, K. Pippich: Ve veřejném životě), chlapeckých a tzv. kalhotkových rolí (Petr, L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek; titulní role, J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: Vicomte z Letorièru), které vytvářela zejména v českých a francouzských veselohrách. Její napůl dětský vzhled, temperament a spontaneita si dobře rozuměly s postavami diblíků či pubertálních dívek (Sefa, B. Viková-Kunětická: Holčička). Na rozdíl od stereotypního obsazování do nekomplikovaných naivek jí nová divadelní správa přidělila titulní roli v dramatu bratří Mrštíků Maryša (1900), v níž G. odhalila dosud neznámé tragické polohy svého herectví; její výkon ocenili i autoři. Pod režijním vedením J. Kvapila ztělesnila v premiéře Jiráskovy Lucerny Mladou kněžnu a prohlubovala niternou charakteristiku postav (Anežka ve Svobodově Poupěti; Perdita v Shakespearově Zimní pohádce; Kasandra v Aischylově Oresteii). Okouzlila vtipnou a temperamentní Zuzanou v Beaumarchaisově Figarově svatbě, spontánním a divokým Pukem v Shakespearově Snu noci svatojanské. Ve vrcholných kreacích, Hedvice z Ibsenovy Divoké kachny a v titulní roli Wildeovy Salome, podala pronikavě odlišné psychologické studie dítěte na prahu ženství.

L: A. Wenig, I. G., in: Divadelní listy 2, 1900/01, s. 241–246; R. Nosková, I. G., in: Kalendář paní a dívek českých 17, 1904, s. 117–118; O. Theer, Naše umělkyně I. G., in: Český svět 1, 1904/05, s. 41–43; B. Viková- -Kunětická, I. G., in: Rozhledy 18, 1908, s. 173–176; F. Šorm, Umělecký profil hereček Národního divadla, 1918, s. 25–26; K. Engelmüller, O slávě herecké, 1947, s. 25–26, 117–118; ND a jeho předchůdci, s. 122–123 (se soupisem rolí); E. Šormová a kol., Česká činohra 19. a začátku 20. století 1, 2015, s. 225–226 (se soupisem rolí, pramenů a literatury); http://archiv.narodni-divadlo.cz (soupis rolí).

P: SOA, Plzeň, sign. Kralovice 28, matrika nar., oddaných…, 1871–1884, s. 127, obr. 129; Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražského obyvatelstva 1830 až 1910 /pražští příslušníci/ Hamerník Josef [manžel], krabice 80, č. 54.

Eva Šormová