GRÖGER Kurt 22.1.1905-11.9.1952

Z Personal
Kurt GRÖGER
Narození 22.1.1905
Místo narození Šternberk
Úmrtí 11.9.1952
Místo úmrtí Paříž (Franice)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

GRÖGER, Kurt (pseud. Richard Gouffet), * 22. 1. 1905 Šternberk, † 11. 9. 1952 Paříž (Francie), malíř, grafik, účastník 2. odboje

Pocházel z rodiny šternberského textilního podnikatele Hermanna G. (1875–1948) a učitelky Margarety, roz. Beutlové (1878–1964). Absolvoval německou reálku v rodišti, 1922 odešel do Drážďan na techniku, která ho však neuspokojovala, proto začal navštěvovat soukromou malířskou školu E. Kestinga. 1923–25 studoval na drážďanské akademii u F. Dorsche, M. Feldbauera, G. Lühriga a R. H. Sterla; k jeho spolužákům patřili R. Liebknecht, P. Wieghardt a L. Ury, kteří s ním sdíleli společný ateliér. 1926 a 1929 pobýval v Paříži, 1936 se tam oženil se Simone A. Driayovou. Zakrátko však musel kvůli zostření devizových předpisů Paříž opustit, žil krátce v Praze, poté ve Šternberku. 1938 s manželkou emigroval zpět do Paříže, o rok později se dobrovolně přihlásil do armády. Byl zařazen do 3. roty 2. pluku československé jednotky, v lednu 1940 povolán do tábora československé armády v Agde, v červnu se účastnil bojů na severu Francie. V srpnu překročil hranici okupovaného pásma, v Agde se shledal se svou ženou a byl demobilizován. Poté žil v Marseille, kde se stal dobrovolným spolupracovníkem Ústředí československé sociální péče, 1941–42 tajemníkem Československé evangelické mise ve Francii. V téže době se pokusil opustit Francii a pokračovat v boji, v květnu 1941 sice získal příslib víza do USA, následně mu však víza byla zrušena. Po okupaci jižní Francie nacisty přešel do ilegality. Díky dokonalé znalosti češtiny, francouzštiny a němčiny působil jako tlumočník francouzského odboje (mj. autor textu protinacistického letáku rozšiřovaného v Avignonu a okolí). Koncem 1942 pobýval v Salon de Provence pod jménem Richard Gouffet. 1943–44 úzce spolupracoval s několika odbojovými organizacemi na jihu Francie (FFI, BCRA Londýn–Alžír, CGT). Po válce se manželé vrátili zpět do Paříže, kde oba získali francouzské občanství. G. zůstalo také občanství československé, po 1945 však byl jeho majetek ve Šternberku zkonfiskován jako německý, jeho obrazy rozprodány, vybavení domu zlikvidováno. Na tři sta obrazů před zničením zachránil šternberský malíř W. Zlamal. G. ukončil život dobrovolně ve svém pařížském ateliéru.

Jako malíř se věnoval žánrům, portrétům a krajinomalbě, zajímal se také o grafiku. Jeho práce mají žánrový sociální charakter. Skupinově (s umělci spolků Metznerbund, 1932, a Prager Secession, 1932, pařížské Podzimní salony, Salony Nezávislých, Salony v Tuileriích) vystavoval od počátku třicátých let, samostatně od 1949. G. díla jsou zastoupena v Národní galerii v Praze, Galerii výtvarného umění v Ostravě, Muzeu umění v Olomouci a v soukromých sbírkách ve Francii, České republice, Lichtenštejnsku, Švýcarsku, USA aj. Kromě krajin (např. Krajina u Zábřehu, 1931) mezi jeho oblíbená témata patřily pohledy do předměstských ulic a portréty. Byl ovlivněn tvorbou francouzských malířů, zejména P. Bonnarda, A. Andréa a J. Puyho (např. Žena na balkoně, polovina třicátých let). Ve figurálních kompozicích reflektoval podněty z díla É. Vuillarda, jež jsou patrné ve svěžím, až zářivě svítivém koloritu.

D: soupis díla: J. Maliva, K. G. 1905–1952 (katalog), 2014, s. 175–210.

L: J. Jíra, Podzim v Paříži, in: Volné směry 23, 1930/1931, s. 104–106; Toman 1, s. 271; J. H. Fuchs, Die österreichischen Maler der Geburtsjahrgänge 1881–1900, 1, Wien 1976, s. 80, 177; Sternberg in Mähren 1269–1969. Festschrift zum 18. Sternberger Heimattreffen…, K. Augustin (ed.), Thayngen 1969, s. 120; J. Maliva, Der Maler K. G., in: Historická Olomouc a její současné problémy 7, 1989, s. 173–184; M. Koudela, Malíř K. G. – účastník československého odboje ve Francii, in: Okresní archiv v Olomouci. Výroční zpráva Okresního archivu za rok 1989, 1990, s. 131–138; J. Maliva, K. G. Malba z let 1923–1937, 1993; NEČVU 1, s. 229; J. Sedlářová, Vereinigung deutscher bildender Künstler Mährens und Schlesiens. „Scholle“– dějiny spolku německomoravských výtvarných umělců v letech 1909–1945, in: 90 let Domu umění města Brna. Architektura, historie, výstavy, kulturní činnost 1910–2000, 2000, s. 57; J. Maliva, Tvorba francouzského malíře moravského původu, in: Střední Morava 7, 2001, č. 13, s. 125–139; SČSVU 2, s. 378; V. Jůza, K problematice německého malířství v moravskoslezském regionu, in: Výtvarní umělci severní Moravy a Slezska ve sbírkách galerie výtvarného umění v Ostravě 1900–1950, 2006, s. 20–21, 29; V. Hlůzová, K. G., in: Osobnosti Šternberska ve 20. století, 2007, s. 22–30; A. Pravdová, Zastihla je noc. Čeští výtvarní umělci ve Francii 1938–1945, 2009, s. 22, 33, 34, 91, 94, 128; J. Maliva, Dny všední a sváteční. Od počátku 20. století do roku 1948, in: J. Hastík – J. Maliva et al., Figurální tvorba umělců Olomouckého kraje. Malba, kresba, grafika 1900 až 2010, 2010, s. 17–18; Simone Grögerová píše Václavu Havlovi, D. Voda (ed.), 2011; IH [=I. Habán], K. G., in: Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období, A. Habánová (ed.), 2013, s. 320; J. Maliva, K. G. 1905–1952, 2014 (s bibliografií a seznamem výstav).

P: Archiv der Hochschule für Bildende Künste Dresden, Auszug aus der Matrikel K. A. Dresden, Band IV. (1908–1924), Nr. 608; SOkA, Olomouc, fond Okresní národní výbor Šternberk, spisy, inv. č. 288, kart. 225; VHÚ, Praha, excerptum k č. j. 3653.

Lukáš F. Peluněk, Sabina Soušková