GRÜNBAUMOVÁ Therese 24.8.1791-20.1.1876

Z Personal
Therese GRÜNBAUMOVÁ
Narození 24.8.1791
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 20.1.1876
Místo úmrtí Berlín (Německo)
Povolání 78- Hudební interpret

GRÜNBAUMOVÁ, Therese (roz. Müllerová), * 24. 8. 1791 Vídeň (Rakousko), † 20. 1. 1876 Berlín (Německo), zpěvačka

Dcera kapelníka Wenzela Müllera, manželka zpěváka Johanna Christopha G. (1785–1870); matka zpěvačky Caroliny G., provd. Berchtové (* 14. 3. 1814 Praha, † 26. 5. 1868 Braunschweig, Německo), a zpěváka Carla G. (* 12. 5. 1815 Praha, † po 1846 Berlín ?, Německo).

Hudbě ji učil otec, kapelník divadla Theater in der Leopoldstadt ve Vídni, který pro ni psal dětské role (Lilli, F. Kauer: Das Donauweibchen, 1798; Jeriel, K. F. Hensler – W. Müller: Die Teufelsmühle am Wienerberg, 1799) a vsuvky do repertoárových her. V patnácti letech zpívala již velké úlohy. 1807 přišla do Prahy s otcem, který jako kapelník Stavovského divadla organizoval po zrušení italské opery pro ředitele Liebicha německý soubor. G. debutovala v Praze pohostinsky v květnu 1807 (Jawine, W. Müller: Jawine; Zerlina, W. A. Mozart: Don Juan, německy). Od 1808 byla angažována (pod jménem Müllerová) jako první zpěvačka a ihned převzala první role, které opustila italská primadona M. L. Caravoglia; 1811 G. delší čas pro nemoc nevystupovala. 1813 nastoupil jako kapelník ve Stavovském divadle C. M. v. Weber. G. se 1813 v Praze provdala za zpěváka J. Ch. Grünbauma a pokusila se získat angažmá v Theater an der Wien, ale nebyla přijata. Weber, který 1816 předčasně ukončil pražskou smlouvu a odešel do Drážďan, měl zájem o spolupráci s ní a pozval manžele v květnu 1817 k sérii hostování, ze smlouvy však sešlo. Oba manželé zůstali v Praze do Velikonoc 1818. Poté G. nastoupila do angažmá ve vídeňské dvorní scéně. 1828 byla penzionována (mj. pro značnou korpulentnost). Podnikla několik cest s hostováním a posléze se usadila s rodinou v Berlíně. 1830 si otevřela pěveckou školu a pomáhala v kariéře svým dětem.

Ač prošla jen krátkým pěveckým školením u otce a blíže neznámého italského učitele v Praze, měla všestranné pěvecké a herecké kvality. Vytvořila více než čtyřicet postav různých hlasových oborů, mj. Mozartovy koloraturní role (Zerlina a Donna Anna, Don Juan; Laura, Die Mädchentreue [Così fan tutte]; Cherubin a Susanne, Figaros Hochzeit; Pamina, Die Zauberflöte; Vitellia, Titus), účinkovala v premiérách (Serafine, V. J. Tomášek: Serafine, 1811; Kunigunde, L. Spohr: Faust, 1816) a v řadě prvních pražských provedení francouzských a italských. 1816–18 vystoupila vícekrát na koncertech pražské konzervatoře s italskými operními áriemi. Weber ve svých publicistických textech chválil její pražské výkony. Na vídeňské dvorní scéně byla po deset let významnou osobností.

L: ÖBL 6, s. 428 (s další literaturou, jako Müller, Th.); KRL 2 (3. vyd. 1999), s. 1426–1427; LDM 1, s. 469–470; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1808, s. 9; 1809, s. 9; 1846, s. 48, 50, 51, 55; F. v. Seyfried, Rückschau in das Theaterleben Wiens seit den letzten fünfzig Jahren, Wien 1864, s. 261–264; nekrolog, in: Deutscher Bühnen-Almanach [Berlin] auf das Jahr 1876, s. 177–178; O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 2, 1885, s. 426, 428, 429, 431, 432, 442, 443, 455, 458, 461; 3, 1888, s. 7, 8, 19, 142, 178; J. Branberger, Konservatoř hudby v Praze, 1911, s. 195–196; R. Haas – W. Müller, in: Mozart-Jahrbuch 1953, Salzburg 1954, zvl. s. 83; Mein vielgeliebter Muks. Hundert Briefe C. M. von Webers an Caroline Brandt aus den Jahren 1814–1817, E. Bartlitz (ed.), München 1987, rejstřík; J. Bužga, Vergessene Aufsätze und Mitteilungen aus Carl Maria von Webers Prager Wirkungszeit (1813–1816). Oper heute. Ein Almanach der Musikbühne 11, Berlin 1988, s. 90–135; Grove Opera 2, s. 556; J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, s. 176–178 (se soupisem díla a rolí; přístupné z: http://encyklopedie.idu. cz); Carl-Maria-von-Weber-Gesamtausgabe (přístupné z: http://www.webergesamtausgabe.de).

Jitka Ludvová