GRÜNERT Max 13.10.1849-10.2.1929

Z Personal
Max GRÜNERT
Narození 13.10.1849
Místo narození Most
Úmrtí 10.2.1929
Místo úmrtí Praha
Povolání 55- Jazykovědec

GRÜNERT, Max (též Theodor), * 13. 10. 1849 Most, † 10. 2. 1929 Praha, orientalista

Syn Václava G. a Josefy, roz. Langové, pokřtěn jako Maxmilian Karl. Po maturitě studoval od 1869 klasickou filologii ve Vídni a od 1874 u H. L. Fleischera v Lipsku, kde na základě práce Über die Imala získal 1876 doktorát. 1877 se habilitoval na pražské univerzitě, kde přednášel arabskou, tureckou a perskou filologii. 1886 byl jmenován mimořádným, 1892 řádným profesorem na německé univerzitě v Praze, 1910/11 zastával úřad rektora. Jeho přednášky navštěvovali pozdější významní orientalisté, mj. F. Tauer. Byl též řádným členem pražského Orientálního ústavu a Pražské německé akademie věd (Deutsche Akademie der Wissenschaften in Prag). 1885 se oženil s Louisou, roz. Richterovou (* 1865 Jirkov), měli syna Felixe a dceru Marii. Zajímala ho především arabská literatura (Die Löwe in der Literatur der Araber, 1899; Arabische Lesestücke, 1903) a kulturní reálie starého islámského světa (Der Korân, 1924). Vydal učebnice perštiny a turečtiny. Je rovněž považován za jednoho z předchůdců pražské egyptologie; 1882/83 vypsal přednášku Einführung in die Hieroglyphen-Grammatik (Úvod do gramatiky hieroglyfů).

L: nekrolog in: Prager Tagblatt 19. 2. 1929; J. Rypka, † M. G., in: Archiv orientální 1, 1929, s. 247–250 (s bibliografií); OSND 2/2, s. 950; BL 1, s. 480; ÖBL 2, s. 89; Kdo byl kdo – naši orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 156.

P: NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 145, obraz 723; Archiv hl. města Prahy, Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), karton č. 75, č. 337.

Jiří Martínek