GRABOWSKI Heinrich Emanuel 11.7.1792-1.10.1842

Z Personal
Heinrich Emanuel GRABOWSKI
Narození 11.7.1792
Místo narození Głubczyce (dříve Leobschütz, Hlubčice, nyní Polsko)
Úmrtí 1.10.1842
Místo úmrtí Vratislav (Polsko)
Povolání

16- Farmakolog nebo farmaceut

6- Botanik

GRABOWSKI, Heinrich Emanuel, * 11. 7. 1792 Głubczyce (dříve Leobschütz, Hlubčice, nyní Polsko), † 1. 10. 1842 Vratislav (Polsko), lékárník, botanik

Syn Josefa G. a Anny, roz. Visnerové. Ve Vratislavi se vyučil lékárníkem, přitom se seznámil s C. Ch. Güntherem, rovněž lékárníkem, a s pedagogem F. Wimmerem, kteří chtěli nahradit již zastarávající dílo o slezské květeně od hraběte H. G. Mattuschky ze sedmdesátých let 18. století. Tato trojice vydala 1824 soupis slezských vyšších rostlin Enumeratio stirpium phanerogamarum quae in Silesia proveniunt. Rozvinul se úspěšný výzkum shrnutý na přelomu padesátých a šedesátých let do díla Wimmerova. G. se podílel na přípravě prodejné sbírky rostlin Herbarium vivum plantas in Silesia indigenas exhibens, jež vznikala 1811–31 pod Güntherovým vedením a zahrnovala též druhy sbírané na našem území. Rostliny, které G. popsal, byly označeny botanickou zkratkou Grab.

Jako lékárník G. působil 1817–24 v lázních Bad Kudowa (dnes Kudowa-Zdrój), poté vlastnil lékárnu v Opoli, od 1840 žil ve Vratislavi. Nejblíže měl ovšem ke květeně rodného kraje, tj. východního Slezska a Jeseníků, který v jeho pojetí překračoval politické hranice, jak nasvědčoval titul jeho hlavního díla vydaného 1843 ve Vratislavi. Flora von Oberschlesien und dem Gesenke, mit Berücksichtigung der geognostischen, Boden- und Höhen-Verhältnisse shrnula výsledky dlouholetého a studia. Kniha přesahuje úzký floristický rámec, neboť autor se pokusil shrnout také poznatky o vztahu studované květeny k jejímu prostředí. Práce přinesla nejvíce informací o flóře rostoucí na území dnešní ČR. G. se podílel i na Wimmerově díle Flora Silesiae (1827–29), zpracovaném ještě podle umělého Linnéova systému.

V práci všech tří badatelů pokračovali vratislavští botanikové, kteří měli o květenu rakouského Slezska a příhraničních horstev živý zájem, stejně jako badatelé z Moravy. O jejich vzájemných kontaktech však scházejí informace.

L: F. Pax, Schlesiens Pflanzenwelt, Breslau 1911, s. 8; J. Futák – K. Domin, Bibliografia k flóre ČSR do r. 1952, Bratislava 1960, s. 223; I. Klášterský et al., Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 42–43, 84; F. A. Stafleu – R. S. Cowan, Taxonomic literature 1, Utrecht 1976, s. 977.

Jan Janko