GREGORA František 9.1.1819-27.1.1887

Z Personal
František GREGORA
Narození 9.1.1819
Místo narození Netolice
Úmrtí 27.1.1887
Místo úmrtí Písek
Povolání

77- Hudební skladatel

73- Uměnovědec nebo historik umění

GREGORA, František, * 9. 1. 1819 Netolice, † 27. 1. 1887 Písek, hudební skladatel, pedagog

Pocházel z rodiny venkovského ševce Josefa G. a Cecilie, roz. Křížové. Základní hudební vzdělání získal v útlém dětství v rodišti od místního kantora, jemuž se G. jevil jako talentovaný zpěvák a instrumentalista. 1835 proti otcově vůli začal studovat na německém učitelském ústavu v Českých Budějovicích a jako flétnista a houslista si přivydělával na studia a pokoušel se komponovat, školu brzy opustil. Pravděpodobně 1842 odešel do Vídně, kde usiloval – zpočátku neúspěšně – o přijetí na konzervatoř. Jeho výuky se však na varhanické škole ujal J. Drechsler, který mu zprostředkoval i první kontakty na zámožné rodiny, v nichž se G. stal soukromým učitelem klavíru. Získal tak cenné kontakty a překonal tíživou hmotnou nouzi. Později byl přijat také na konzervatoř, nejdříve jako externista do školního orchestru, poté na škole absolvoval s výborným prospěchem dva kursy, od 1843 harmonii a kompozici u G. Preyera a následně hru na pozoun a kontrabas u A. Slámy. Studium G. ukončil 1848, zřejmě kvůli účasti v revolučnímu dění musel Vídeň opustit. Zamířil koncertovat nejprve do nedalekého Klosterneuburgu, poté odešel do Kaplice a počátkem 1849 do Českých Budějovic, kde se následujícího roku oženil s Františkou, roz. Reisovou, s níž měl dva syny. Nastoupil na místo regenschoriho ve Vodňanech, kde se 1849–51 věnoval nejen výběru a úpravám provozovaného repertoáru, ale také zajištění potřebných nástrojů, not a hudebníků. 1851 G. usiloval o totéž místo v děkanském kostele v Písku, v konkursu uspěl a natrvalo se tam usadil. Vedle svého povolání se rychle zapojil do rozvíjejícího se kulturního a společenského života ve městě, navázal např. přátelství s básníkem A. Heydukem, profesorem kreslení na reálce. 1861–63 současně učil skladbu na písecké vyšší dívčí škole a také na reálce. 1860 přispěl k založení pěveckého spolku Otavan a zvláště v prvních dvou desetiletích měl zásadní vliv na jeho podobu; několik let působil jako sbormistr, 1880 byl jmenován čestným členem spolku. Zasloužil se také o vznik písecké České besedy, podílel se na utváření jejího kulturního programu, organizoval sobotní zábavy, na nichž sám také vystupoval jako klavírista a kontrabasista. 1856 G. ovdověl, 1864 se oženil podruhé, a to s Rosalií, roz. Huspekovou, s níž měl devět dětí; syn František (* 15. 9. 1867 Písek, † 10. 2. 1937 Náchod) se stal rovněž učitelem a sbormistrem. 1865 se G. ucházel o místo ředitele pražské konzervatoře po J. B. Kittlovi, v soutěži však uspěl ředitel varhanické školy J. Krejčí. G. zůstal v Písku, v závěru jeho života se početná rodina potýkala s finančními potížemi. G. je pohřben na píseckém hřbitově u Nejsvětější Trojice, žulový náhrobek nese skladatelův portrét, na rodném domě v Netolicích byla umístěna pamětní deska.

Jako hudební skladatel G. zanechal poměrně rozsáhlé dílo duchovní i světské. Jeho největší část zkomponoval v době píseckého pobytu; věnoval se především skladbám, které mohl bezprostředně uplatnit ve svém působišti jako ředitel kůru nebo učitel. Zkomponoval na patnáct českých mší, dále rekviem, nešpory a responsoria. Psal instrumentální skladby (především sedmnáct koncertů pro kontrabas, kvartet pro čtyři kontrabasy), díla vokální pro sbory i sóla, napsal skladby instruktivní i oblíbenou teoretickou učebnici Nauka o harmonii hudební (1876), upravoval díla jiných skladatelů. G. tvorba, kterou ve své době oceňovali B. Smetana i A. Dvořák, se dochovala v rukopise pouze částečně a její provedení zůstalo dobově omezené.

L: B. Brandejs, F. G., hudební skladatel český, 1897; OSN 10, s. 456; Grove 10; HS 1, s. 375 (se soupisem díla a literaturou); M. Vokroj, F. G., 1982; M. Trnka, Návštěvy slavné i zapomenuté: Rok 1881 – skladatel F. G. (1819–1897), dostupné z: http://rodopisna-revue-online.tode.cz/lhenicko/06_gregora.pdf; www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 7. 7. 2015); https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Gregora (stav k 2. 7. 2016); L. Procházka, F. G., Skladatel, pedagog a organizátor hudebního života na jihu Čech 19. století, 2014 (diplomová práce, Ústav hudební vědy, FF UK, Praha, se soupisem pramenů, díla a literatury), (dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/64189/?lang=en).

P: SOA, Třeboň, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Netolice 1799–1819, kniha 13, obr. 234; tamtéž, matrika zemř. Písek 1884–1892, kniha 60, obr. 133.

Marie Makariusová