GREIPEL Johann Franz 2.6.1720-4.4.1798

Z Personal
Johann Franz GREIPEL
Narození 2.6.1720
Místo narození Horní Benešov (u Bruntálu)
Úmrtí 4.4.1798
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

GREIPEL, Johann Franz (též GREIPPEL), * 2. 6. 1720 Horní Benešov (u Bruntálu), † 4. 4. 1798 Vídeň (Rakousko), malíř

Byl nejstarším synem stolaře Christiana G. a jeho první manželky Zuzany Elisabethy, roz. Richterové. Základní výtvarné školení dostal v Bruntále s podporou strýce Andrease Ignaze G., faráře v Široké Nivě. 1744–52 studoval na vídeňské malířské akademii, 1748 se oženil s Josefou Kalkreuterovou a na konci 1765 se stal členem akademie. Tam se na konci srpna 1783 ucházel o podřadné místo, které nezískal. O jeho životě se dochovalo jen málo informací, vše svědčí o tom, že byl ve špatné finanční situaci, oslepl a na císařův zásah byl přijat do penzijní společnosti malířů, která mu 1794 vystavila revers. Spolupráci s rodným regionem mu usnadňoval bratr Antonín, 1773–95 kaplan v Karlovicích (u Vrbna pod Pradědem).

V G. lyricky poklidné, rokokově orientované tvorbě, kterou výrazně ovlivnil M. Unterberger, malíř, pedagog a rektor malířské akademie ve Vídni, převažují ceněné sakrální malby, jimiž vyzdobil řadu kostelů na severní Moravě a ve Slezsku (mj. Dolní Moravice, Vrbno pod Pradědem, Dětřichovice, Krnov, Andělská Hora, Karlovice, Malá Morávka, Zátor, Široká Niva, Brumovice).

D: výběr: Navštívení P. Marie, Vyučování P. Marie, 1770 (poutní kostel sv. Anny, Andělská Hora); Pád andělů, Sv. rodina se sv. Janem Křtitelem, 1774 (farní kostel sv. Michala, Vrbno pod Pradědem); Neposkvrněné početí P. Marie, Sv. Jan Nepomucký, Sv. Martin, 1777 (kostel sv. Martina, Široká Niva); Sv. Jan Nepomucký, Nejsvětější trojice ad., včetně křížové cesty, 1779 (kostel sv. Jana Nepomuckého, Karlovice /u Vrbna pod Pradědem/).

L: ADB 9, s. 635; Thieme–Becker 14, s. 590 (se soupisem literatury); Toman 1, s. 269; BL 1, s. 465; DČVU 2/2, s. 785, 810; DBE 4, s. 154; Slezsko 3, s. 42–43 (se soupisem díla a literatury), M. Schenková – J. Olšovský, Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska, 2001, s. 266 (rejstřík), zvl. s. 38–39 (se soupisem díla a literatury).

Gustav Novotný