GROBELNÝ Andělín 21.7.1922-4.8.1992

Z Personal
Andělín GROBELNÝ
Narození 21.7.1922
Místo narození Závada (č. o. Petrovice u Karviné)
Úmrtí 4.8.1992
Místo úmrtí Ostrava
Povolání 53- Historik

GROBELNÝ, Andělín, * 21. 7. 1922 Závada (č. o. Petrovice u Karviné), † 4. 8. 1992 Ostrava, historik, slavista

Studoval na polském gymnáziu v Orlové; maturoval 1942 na reálném gymnáziu v Ostravě-Přívoze. 1944 byl totálně nasazen v továrně na automobily VOMAG v saském Plavně (Plauen) jako soustružník. Kvůli plicnímu onemocnění se vrátil do rodiště, kde po osvobození učil krátce na obecné škole a pracoval na MNV. 1945–49 studoval češtinu a dějepis na MU v Brně, kde se jako žák J. Macůrka zaměřil na česko-polské vztahy (1947/48 na stáži na Jagellonské univerzitě v Krakově). Tři roky učil v Suché (u Havířova), 1952 zastával místo odborného pracovníka Slezského studijního ústavu v Opavě, 1953–58 pracoval v brněnské pobočce Slovanského ústavu ČSAV. Od 1958 působil ve Slezskem ústavu v Opavě až do odchodu do penze 1984. Vedl oddělení společenských věd a od 1966 byl zástupcem ředitele. 1959 se stal vedoucím redaktorem Slezského sborníku. 1963 se prací Slezsko v období národních táborů habilitoval na brněnské univerzitě; přednášel novější slovanské dějiny na Pedagogické fakultě v Ostravě. Po 1968 byl vyškrtnut z KSČ a zbaven všech řídících funkcí. Věnoval se výzkumu, publikoval anonymně nebo jen krátké studie v regionálním časopise Těšínsko. 1990 byl rehabilitován, vrátil se jako vědecký pracovník do Slezského ústavu ČSAV; 1991 získal vědeckou hodnost DrSc. na základě monografie Národnostní politika nacistů a český průmysl 1938–1945.

G. napsal přes dvacet monografií a více než čtyři sta článků věnovaných historickému vývoji druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Inicioval ediční řadu Studie o Těšínsku, podílel se organizačně i autorsky na sbornících k dějinám měst (Opava, Ostrava, Orlová, Bohumín, Český Těšín). Byl neúnavným recenzentem historické literatury, zejména polské, autorem medailonů a nekrologů významných osobností veřejného života. Významně přispěl k výzkumu česko-polských vztahů v 19. a 20. století a národnostní politiky nacistů v letech okupace.

D: výběr: Bibliografie polských silesiak 1–3, 1952–1954 (s M. Kudělkou a A. Sivkem); Mzdové a stávkové hnutí horníků a koksařů v ostravsko- -karvinském revíru v letech 1905–07, 1955; Češi a Poláci ve Slezsku v letech 1848–1867, 1958; Urbář těšínské komory z roku 1647, 1960 (s B. Pitronovou); Slezsko v období národních táborů 1868–71, 1962; Obyvatelstvo a jeho struktura v českých zemích po Mnichovu a za nacistické okupace 1938 až 1945, in: Studia nad faszyzmem i zbrodniami hitlerowskimi 12, Wrocław 1987, s. 211–239; Národnostní politika nacistů a český průmysl 1938–1945, 1989; Slezsko v dějinách českého státu, 1991 (člen kolektivu).

L: V. Ficek, K padesátinám A. G, in: Slezský sborník 70, 1972, s. 217 až 220; O. Káňa, Dvojí jubileum A. G. 50 let, 20 let působení v SÚ ČSAV. Bibliografii zpracovala Z. Zapletalová, in: Zpravodaj Slezského Ústavu Opava, sv. 61, 1972, s. 1–6; L. Bajger, Publikace a články A. G. z let 1948 až 92. Bibliografický soupis, in: Slezský sborník 90, 1992, s. 254–262; -java-, Doc. PhDr. A. G. DrSc. (1922–92), in: Slovanský přehled 78, 1992, s. 470; Slezsko 2, s. 32–34; R. Prokop, Významná nedožitá výročí dvou historických osobností a zakladatelů vlastivědného časopisu Těšínsko, in: Těšínsko 41, 1998, č. 1, s. 31–33; N. Pavelčíková, A. G. (1922–1992), in: Česká polonistická studia: tradice a současnost, R. Baron – R. Madecki (eds.), 2014, s. 408–414. P: Archiv města Ostravy, osobní fond.

Nina Pavelčíková