GRODECKÝ Jan z Brodu 1525-6.1.1574

Z Personal
Jan GRODECKÝ z Brodu
Narození 1525
Úmrtí 6.1.1574
Místo úmrtí Olomouc
Jiná jména GRODECIUS, GRODZIECKI, Jan XIV.
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel

GRODECKÝ z Brodu, Jan (též GRODECIUS, GRODZIECKI, Jan XIV.), * 1525 ?, † 6. 1. 1574 Olomouc, kapitulní probošt, kapitulní děkan, biskup

Pocházel ze slezského šlechtického rodu. Otec Matyáš Grodziecki, matka Anna, roz. Staroveská. G. měl bratra Václava († 1591), který získal kanonikát v Brně a Vratislavi a v obou byl zvolen děkanem, a bratry Jindřicha a Ondřeje.

G. byl považován za vzdělaného, ovládal řečtinu i hebrejštinu. Při studiích v Krakově (1550) se seznámil s biskupem Hosiem a lidmi kolem něho. Tak se dostal do služeb kancléře Jana Ocieskiho (1555). G. 1557 odešel na studia do Padovy, tam se setkal s budoucím olomouckým biskupem Vilémem Prusinovským z Víckova; dále 1558–60 studoval v Římě, kde získal nižší svěcení a dosáhl doktorátu z obojího práva. Připravil k vydání díla Cyrila Jeruzalémského. 1560 byl G. díky protekci krakovského biskupa Hosia jmenován kanovníkem olomoucké kapituly. Svého podporovatele doprovodil na tridentský koncil a 1564 od něho obdržel kněžské svěcení. 1562 byl jmenován kanovníkem varmijským a 1563 kanovníkem ve Vratislavi. 1565–72 působil ve funkci vratislavského kapitulního kancléře a také kapitulního advokáta. Ve Slezsku bojoval proti rozšíření reformace, zvláště v Hlohově, kde se stal 1564 děkanem kapituly. Z tohoto důvodu rezignoval na vratislavský kanonikát ve prospěch svého bratra Václava.

Poté co se stal G. přítel Prusinovský biskupem v Olomouci, byl G. jmenován proboštem kolegiátní kapituly v Brně (1566). Tam působil jako pobočník biskupa v oblasti katolické obnovy a založil brněnskou jezuitskou kolej. Spolu s bratrem Václavem věnoval řádu svůj brněnský dům k založení probačního domu spolu se statky na jeho vydržování. Jako brněnský probošt založil nadaci pro dva studenty (měli být podporováni na studiích v olomoucké nebo jiné jezuitské koleji).

1568 se podílel na přípravě a průběhu diecézní synody svolané biskupem Prusinovským, 1571 jej biskup jmenoval scholastikem olomoucké kapituly navzdory protikandidátovi, kterého podporoval papež. Po smrti biskupa a při volbě jeho nástupce (1572) dostal G. polovinu hlasů a druhou polovinou byl postulován pražský arcibiskup Brus z Mohelnice. Císař Maxmilián II. podpořil volbu G. (Brus se následně volby zřekl), papež jeho volbu 19. 11. 1572 potvrdil. Biskupskou konsekraci G. přijal na konci ledna 1573 v Olomouci. Pro založenou jezuitskou kolej v Olomouci zajistil, aby císař i papež potvrdili její univerzitní práva (předchůdkyně dnešní Univerzity Palackého), papež schválil také zřízení filozofické fakulty. S jezuity G. spolupracoval na vnitřní obnově katolické církve a obraně proti reformaci. V tom narážel na odpor moravské šlechty. S kapitulou se dostal do sporu ohledně volebního práva kanovníků. G. nečekaně zemřel, spory musel dořešit až jeho nástupce. Byl pohřben v kryptě olomouckého dómu.

D: Sancti Patris Nostri Cyrilli archiepiscopi Hierosolymorum Mystagogicae catecheses quinque ad eos qui sunt recens illuminati... Ioanne Grodecio interprete, Viennae… anno 1560.

L: J. Matzke, Das Bistum Olmütz von 1281–1578, Königstein 1975, s. 70–71; E. Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches: 1648 bis 1803. Ein biographisches Lexikon, Berlin 1996, s. 242–243. Ch. d’Elvert, Zur Geschichte des Erzbisthums Olmütz und insbesondere seines mehrhundertjährigen Kampfes mit den mährischen Ständen und der Staatsgewalt, 1895; A. Zelenka, Die Wappen der böhmischen und mährischen Bischöfe, Regensburg 1979; M. Pojsl, Olomoučtí biskupové a arcibiskupové a jejich pohřební místa, 2013, s. 85; M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 90–91; M. Zemek, Posloupnost prelátů a kanovníků olomoucké kapituly od počátku až po nynější dobu, rkp. (dostupné z: http://library.upol.cz/, stav k 21. 2. 2017).

P: ZA, Opava, pob. Olomouc, fondy: Arcibiskupství Olomouc; Metropolitní kapitula Olomouc; Lenní dvůr Kroměříž.

Jitka Jonová