GROTTE Alfred 12.1.1872-17.6.1944

Z Personal
Alfred GROTTE
Narození 12.1.1872
Místo narození Praha
Úmrtí 17.6.1944
Místo úmrtí Terezín
Povolání 74- Architekt

GROTTE, Alfred, * 12. 1. 1872 Praha, † 17. 6. 1944 Terezín, architekt, pedagog

Narodil se v rodině směnárníka Moritze G. a Berty, roz. Mayerové. Od 1887 žil G. ve Vídni, kde studoval reálku a 1891–97 techniku. 1901 odešel do Poznaně a vyučoval architekturu na městské stavební škole, současně tam působil jako architekt a stavební poradce židovské obce. Na technice v Gdaňsku obhájil disertační práci Deutsche, böhmische und polnische Synagogentypen vom XI. bis Anfang des XIX. Jahrhunderts (Dr. Ing. 1914). Po první světové válce se přestěhoval do Vratislavi, kde byl 1919–35 profesorem státní průmyslové školy stavební. 1921 se stal konzervátorem slezských uměleckých památek.

Zmapoval synagogální architekturu střední a východní Evropy od středověku po počátek 19. století, architektuře a památkové péči věnoval řadu publikací a článků. V devadesátých letech 19. století sílil zájem o studium judaistických památek hmotné kultury. Ve Vídni byla založena Společnost pro sbírání a obnovu židovských památek (1895) a ve Frankfurtu nad Mohanem Společnost pro výzkum židovských uměleckých památek (1897), která se podílela na vydání G. disertace. G. studoval typologii synagog, jejich proměny v křesťanské kostely, židovské hřbitovy a náhrobky. Spolupracoval na přípravě výstavy opavského Slezského uměleckoprůmyslového muzea Židé ve Slezských dějinách (1929). Hesly zaměřenými převážně na synagogální architekturu doplnil první německy psaný židovský slovník Jüdisches Lexikon (Berlin 1927). Vedle architektury se věnoval rituálním památkám uměleckého řemesla, symbolice Davidovy hvězdy či odkazu portugalského kabalisty Šelomo Molcha.

Jako architekt navrhoval činžovní a rodinné domy v duchu vídeňské geometrické secese, synagogy a náhrobky v Praze, Vídni a Poznani. Ještě na studiích spolupracoval na novogotické přestavbě Maiselovy synagogy v Praze (1893–94). V pozdně secesním stylu s atypickou dispozicí projektoval Novou synagogu a rabínský dům v Tachově (1911–12). Do novostavby začlenil svatostánek a další prvky ze starších synagog a k výzdobě zvolil nezvyklou figurální mozaiku odkazující na antickou tradici. Tachovská synagoga byla zničena během tzv. Křišťálové noci (9.–10. listopadu 1938). Zachován zůstal pouze přilehlý rabínský dům, dnes národní kulturní památka.

Společně s manželkou Clarou, roz. Fränkelovou (1882–1944), byl G. 1942 deportován do terezínského ghetta, kde zemřel. Manželka zahynula v Osvětimi.

D: Biedermeier-Grabmäler und ihre Beschriftung von Friedhöfen der Ostmark, Berlin 1916; Ostjüdische Sakralkunst und ihre Ausstrahlungen auf Deutsches Gebiet, in: Monatshefte für Kunstwissenschaft 11, 1918, č. 5, s. 135–138; Reformvorschläge für Grundriß und Aufbau von Miet shäusern, Breslau 1920; Jüdische Sakralkunst in Schlesien, in: Menora 4, 1926, č. 893, seš. 5, s. 273–278; Alte schlesische Judenfriedhöfe, Breslau-Dyhernfurth 1927; „Synagogen“-Kirchen in Schlesien, in: Denkmalpflege und Heimatschutz 31, 1929, s. 35–38; Kultbau der Vergangenheit. Vom Einfluß der deutschen Umwelt und Kunst auf den Synagogenbau, in: CV-Zeitung, 3. Juli 1931, s. 343–344; Das Bürgerhaus in den Posener Landen (Regierungsbezirk, Posen), Breslau 1932; Neue Forschungen über das Kloster Grüssau, in: Architektura 1, 1933, s. 148–149; Historische Baudokumente jüdischer Wanderung in Böhmen und Mähren, in: Jahrbuch der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen Republik 7, 1935, s. 399–410; Synagogenspuren in schlesischen Kirchen, Breslau 1937.

L: BJB, s. 71; A. Pařík, Barokní synagogy v českých zemích, Památce pražského architekta A. G. (12. 1. 1872 Praha – 17. 6. 1944 Terezín) průkopníka výzkumu starých synagog (katalog výstavy Židovského muzea v Praze), 2011; týž, úvod, in: A. G., Typy německých, českých a polských synagog od počátku XI. do počátku XIX. století. Deutsche, böhmische und polnische Synagogentypen vom XI. bis Anfang des XIX. Jahrhunderts, 2013; týž, A. G. – průkopník výzkumu starých synagog, in: Roš Chodeš 75, září 2013, s. 12–13, 17; M. Warhaftig, Deutsche jüdische Architekten vor und nach 1933, 2005, s. 199–200; Jüdisches Lexikon 2, G. Herlitz – B. Kirschner (eds.), Berlin 1928.

P: NA, Praha, Židovské matriky N 1872, 1873 chlapci (i)kn 2505, obr. 3; Moskva, Sonderarchiv, Ruský válečný archiv – fond 608k; Berlín, Židovská obec, fond 1326, složka 130; http://www.holocaust.cz (přístup 29. 9. 2016).

Adriana Šmejkalová