GRUDA Antonín 17.8.1844-28.2.1903

Z Personal
Antonín GRUDA
Narození 17.8.1844
Místo narození Mokré Lazce (u Opavy)
Úmrtí 28.2.1903
Místo úmrtí Kateřinky (dnes č. o. Opava)
Povolání 62- Osvětový nebo veřejný činitel
49- Náboženský nebo církevní činitel
43- Významný představitel obecní správy
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 779
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53130

GRUDA, Antonín, * 17. 8. 1844 Mokré Lazce (u Opavy), † 28. 2. 1903 Kateřinky (dnes č. o. Opava), římskokatolický kněz, politik

Byl pátým dítětem v rodině sedláka Antonína G. a Mechtildy, roz. Plaché. Po studiích na gymnáziích v Opavě a Kroměříži absolvoval bohosloví v Olomouci a 1868 přijal kněžské svěcení. V osmdesátých letech vystudoval práva na UK v Praze (JUDr. 1890). V duchovní správě působil v Holicích (u Olomouce), v Přerově, Kateřinkách (1870–86), v rodišti (1886–98), odkud se vrátil do Kateřinek, kde dožil. Byl jmenován biskupským radou, členem konzistoře đakovsko-bosenského a srijemského biskupa J. J. Strossmayera.

G. od mládí hájil národní, politická a kulturní práva i požadavky Čechů ve Slezsku a přispěl k jejich prosazení. Za působení v Přerově spolu s V. Praskem a K. Tomáškem pomáhal zorganizovat první tábor českého lidu na Ostré hůrce u Chabičova (1869). Na podzim 1870 spoluzaložil Opavský týdeník. 1871, 1880, 1887 vedl deputace slezských Čechů do Vídně s cílem získat slyšení u císaře a vlády, kde byly předloženy požadavky na zrovnoprávnění češtiny u soudů a ve školách a na zřízení vyššího státního gymnázia v Opavě s českým vyučovacím jazykem. 1876 spoluzaložil a pracoval jako funkcionář Matice opavské, předsedal Politicko-hospodářské jednotě opavské. Vrcholem G. národně-politického působení se stalo zvolení a činnost ve slezském zemském sněmu, poprvé 1890 a opakovaně 1897–1902, vždy za venkovskou kurii Opava–Bílovec. Neohrožené vystupování na sněmu vyvolalo zášť německých nacionalistických poslanců, kteří ho inzultovali. V Kateřinkách založil Katolické politické kasino, jemuž předsedal, a rolnickou záložnu; řídil Ústřední opavskou záložnu. Vydal edici článků telčského děkana J. Těšíka pod názvem Kdo jest vaším nepřítelem?, přeložil několik drobnějších teologických spisů, přispíval do dobového tisku (Opavský týdeník, Kazatel a Kalendář Ústřední matice školské).

L: OSN 28, s. 505; BL 1, s. 477–478; Ficek 3, s. 39–41; Slezsko 8, s. 43, Supplementum, s. 39; H. Šústková, Biografický slovník poslanců slezského zemského sněmu v Opavě (1861–1918), 2006, s. 39–40; nekrolog, in: Věstník Matice opavské 11, 1903, s. 2–5; Opavský týdeník, 25. 2. 1903, s. 1; Anhang zu der Sammlung der Beschlüsse des schlesischen Landtages 1–2, 1905, s. 21; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 201–202; A. Glos, Z dějin českého novinářství ve Slezsku, 1924, s. 19–23; J. Vyhlídal, Vlastenecké vzpomínky slezské, 1935, s. 26–34; F. Papoušek, Z korespondence dr. Františka Slámy s A. G., in: Slezský sborník 44, 1946, s. 175–186; J. Gebauer, Z posledních let života A. G., in: Časopis Slezského muzea, řada B – 23, 1974, s. 60–71; M. Medková, Kam vedlo „turecké hospodářství“ pana Tureckého v kateřinské záložně, in: Vlastivědné listy 2, 1998, s. 26–28; Paměti Vincence Praska, M. Písková (ed.), 2006, passim; J. Knapíková, Matice opavská. Spolek, osobnosti a národní snahy ve Slezsku 1877–1948, 2007, s. 13–20 a passim; J. Šíl, Vincenc Prasek (1843–1912), 2010, passim.

P: ZA, Opava, fond G. A.; SOkA, Opava, pozůstalost M. Valíka; M. Valík, Působení poslanců Jana Philippika a JUDra A. G. v Kateřinkách. Zápas dvou generací o české Kateřinky, 1949, rkp.

Zdeněk Fišer