GRUMLÍKOVÁ Nora 1.5.1930-30.1.2004

Z Personal
Nora GRUMLÍKOVÁ
Narození 1.5.1930
Místo narození Praha
Úmrtí 30.1.2004
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret

GRUMLÍKOVÁ, Nora, * 1. 5. 1930 Praha, † 30. 1. 2004 Praha, houslistka, hudební pedagožka

Pocházela z rodiny prokuristy Karla G. a Vlasty, roz. Scholzové. Otec byl jako zástupce bavlnářské exportní společnosti Lindemann delegován do Alexandrie. G. strávila rané dětství v Egyptě, do ČSR se vrátila v polovině třicátých let a začala navštěvovat školu v Kroměříži. Otec po návratu z ciziny pracoval v oděvní firmě Rolný v Prostějově, později ve Strakonicích, kam jej rodina následovala. G. ve Strakonicích získala základní hudební vzdělání u D. Klimeše. Již v červnu 1940 uspěla na prvním samostatném koncertu, na němž hrála skladby J. S. Bacha, W. A. Mozarta, V. Nováka, B. Martinů, Z. Fibicha, D. Klimeše a F. Rehfelda. Od té doby dojížděla na konzultace k houslovému pedagogovi J. Feldovi do Prahy, 1945 byla přijata do jeho třídy na mistrovské škole pražské konzervatoře. Současně od 1941 studovala reálné gymnázium ve Strakonicích, 1949 maturovala. Mistrovskou školu ukončila 1948 Čajkovského Koncertem D dur pro housle a orchestr (dirigent A. Klíma). Navázala houslovým studiem na Hudební fakultě AMU u J. Pekelského (1949–53), absolvovala koncertem, na němž interpretovala skladby L. van Beethovena, J. S. Bacha, S. Prokofjeva, E. Lala a J. Suka. 1951 získala místo stipendistky Hudební a artistické ústředny (HAÚ), 1952 se stala členkou smyčcového tria, s nímž vystupovala v rámci koncertů pořádaných HAÚ. Pod vedením Pekelského dokončila 1956 na AMU aspiranturu; v té době získala ocenění také v mezinárodních soutěžích v Paříži (1955) a v Praze (1956). Díky stipendiu k postgraduálnímu studiu (1956–59) na Královské konzervatoři v Bruselu u C. van Nesteho G. vystupovala na koncertech v Belgii a Francii, v Polsku a Rumunsku, natáčela pro bruselský a pařížský rozhlas, kde propagovala českou hudbu. 1959 v Belgii vyhrála druhou cenu v mezinárodní Darcheho soutěži. V závěru pobytu asistovala v komorní třídě prof. G. Pouleta, stala se laureátkou konzervatoře a získala diplom virtuozity.

Na pražskou konzervatoř byla přijata jako profesorka 1960, od 1967 vyučovala na AMU, 1987 byla jmenována docentkou, 1990 profesorkou pro houslový obor. V první polovině šedesátých let zasedala jako stálá členka v porotě mezinárodní soutěže smyčcových kvartet v Lutychu v Belgii.

S klavíristou J. Kolářem založila 1963 komorní duo, které se brzy vypracovalo mezi přední československé soubory, uvádějící klasický i moderní repertoár; některé skladby premiérovalo. Umělci koncertovali v Evropě, Asii a na Kubě, natočili řadu nahrávek doma i v zahraničí. 1967 vystoupila G. na mezinárodním festivalu Pražské jaro, kde zahrála Brittenův Koncert pro housle a orchestr (op. 15), následujícího roku získala diplom a medaili za premiérovou nahrávku Sonáty pro sólové housle (op. 27, číslo 2) E. Ysaye. 1969 podnikla dvouměsíční turné po Dálném východě, během něhož vyučovala na mistrovských kursech na Mushashino akademii v Japonsku. Koncem osmdesátých let často koncertovala v Evropě i v zámoří (na svých turné např. premiérovala šest sonát pro sólové housle E. Ysaye). Její interpretační umění se opíralo o vynikající technickou připravenost, profesionalitu, perfektní intonaci a techniku levé i pravé ruky. Během svého pedagogického působení vychovala řadu předních houslistů, např. J. Kliku, I. Ženatého, G. Demeterovou, Č. Pavlíka. Od 1964 byla G. manželkou filmového režiséra Oty Kovala (1931–1991).

L: HS 1, s. 378; Tomeš 1, s. 384; www.ceskyhudebnislovnik.cz (s další literaturou, stav k 22. 9. 2016).

P: Národní muzeum – České muzeum hudby, Praha, osobní fond.

Jana Kubíčková