GUTH Zdeněk 30.12.1902-4.2.1984

Z Personal
Zdeněk GUTH
Narození 30.12.1902
Místo narození Vrchlabí
Úmrtí 4.2.1984
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

GUTH, Zdeněk, * 30. 12. 1902 Vrchlabí, † 4. 2. 1984 Praha, grafik, ilustrátor, malíř

Syn lékaře Karla G. (* 1868) a Elišky (Alžběty), roz. Urbanové (* 1880); bratr Vladimíra G. (1905–1980), synovec a kmotřenec Jiřího S. G.-Jarkovského. Po maturitě na gymnáziu studoval 1921–27 na pražské UMPRUM u J. Beneše, F. Kysely a V. H. Brunnera, u něhož v závěru studia působil jako asistent. Dva následující roky cestoval po Evropě, od 1929 učil na Státní grafické škole v Praze. Pérovými kresbami přispíval do novin a časopisů, do širšího povědomí se však dostal především jako knižní grafik, autor obálek a ilustrátor. Spolupracoval s nakladatelstvími J. R. Vilímek, V. Petr, Sfinx, Kvasnička a Hampl. Dobově vysoko ceněná byla jeho celková úprava Románu o Tristanovi a Izoldě J. Bédiera (1929, včetně návrhu písma a černo-modro-bílých postsecesně stylizovaných dřevorytů). Většina G. četných ilustrací ovšem nepřekročila meze líbivé konvence, kresebně byly sice brilantní, ale provedením často nepůvodní, odvozované např. ze vzorů V. H. Brunnera, J. Lady, A. Kašpara či V. Černého. G. se nevyhýbal ani pokleslým žánrům, hlavně dívčí četbě. Největší popularity dosáhl jako ilustrátor mnohasvazkových a několikrát vydaných prozaických cyklů F. Háje o školáku Kájovi Maříkovi a řídících Márince. Konvenční ráz měly G. návrhy novoročenek a pohled nic. Svobodnější byl ve volné grafice (dřevoryt, litografie), kde uplatnil schopnost vyjádřit náročnější témata hutným kresebným obrysem, promyšlenou symbolizací obsahu i použitím barvy. Jako autor užitého umění, exlibris, prospektů, obrazových rámů, potisků látek, broušeného skla a ozdobných papírů nevybočil z dekorativismu, blízkému art deco, a nepřekonal Brunnerův vzor. Po 1945 téměř výhradně učil na Střední průmyslové škole grafické v Praze, zakázky na užitou grafiku přijímal jen příležitostně. V důchodu se věnoval plenérové krajinomalbě, navazující na odkaz francouzského postimpresionismu.

L: Toman 1, s. 281; SČSVU 2, s. 393–394.

P: SOA, Zámrsk, matrika narozených řkt. f. ú. Vrchlabí, sign. 177–7049, s. 129.

Martin Kučera