HÁJEK Jiří 12.2.1932-6.8.1998

Z Personal
Jiří HÁJEK
Narození 12.2.1932
Místo narození Brno
Úmrtí 6.8.1998
Místo úmrtí Brno
Povolání 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 85

HÁJEK, Jiří, * 12. 2. 1932 Brno, † 6. 8. 1998 Brno, literární vědec, muzejní pracovník

Absolvoval reálné gymnázium v Antonínské ulici v Brně a na Filozofické fakultě MU vystudoval obory čeština – literární a divadelní věda (1952–57). Diplomovou práci věnoval osobnosti Jiřího Mahena, jímž se pak zabýval po celý život. Nastoupil do Muzea města Brna, kde založil literárněhistorické pracoviště, které přenesl 1961 do Moravského muzea (dnes Moravské zemské muzeum). Toto literární oddělení vedl kromě období 1973–83, kdy byl funkce z politických důvodů zbaven. V muzeu pracoval až do smrti.

Postupně vybudoval po Památníku národního písemnictví druhý nejvýznamnější literární archiv v zemi. Zaměřil se na získávání pozůstalostí a dokumentů souvisejících s českou literaturou, zvláště z období dvacátých a třicátých let 20. století, interpretoval a editoval dílo několika autorů a pořádal výstavy s literární tematikou. V popředí H. zájmu byl vždy J. Mahen, dále např. P. Bezruč, F. Halas, J. Kainar, K. Kapoun, bratři Mrštíkové, V. Nezval, V. Pazourek, Z. Pluhař, R. Těsnohlídek a B. Václavek anebo literární skupiny a hnutí, mj. Levá fronta, Devětsil a Literární skupina. Publikoval studie, edice, a to často ve spolupráci se Štěpánem Vlašínem (např. kniha Adresát Jiří Mahen, 1964). Spolu 1967 obdrželi cenu nakladatelství BLOK za soubor prací J. Mahena Pryč s divadelní idylou (1966). Později se H. zamýšlel nad možnostmi dokumentace a prezentace literárních fondů a zveřejnil např. studie Vlastivědná činnost a literatura, 1986; Koncepční úvaha o úkolech a perspektivách Památníku národního písemnictví v Praze, 1990; Archívy, muzea a literární věda, 1990; Ke koncepci Památníku písemnictví na Moravě, 1991; Knižní kultura a muzeum, 1993; Region a literatura, problémy a souvislosti, 1995. Přispíval do periodik Rovnost, Brněnský večerník a Kam v Brně za kulturou, přednášel na vlastivědných konferencích, spoluzaložil Společnost J. Mahena. 1990 předložil a obhájil kandidátskou disertaci na téma Česká literatura první třetiny XX. století na Moravě, o stejném tématu 1992–96 přednášel na Filozofické fakultě MU. Příležitostně používal pseudonym Jiří Hek. Oženil se s psycholožkou Jiřinou H. a spolu vychovávali dceru Radku (* 1959), manželství bylo rozvedeno.

D: L. Kundera, Výběrová bibliografie tvůrčí činnosti 1985–1995, in: ČMZM, vědy spol. 84, 1999, 210–214; Námět a scénář televizního filmu Krajiny F. Halase, 1986. Články a studie: Dvě zapomenuté přednášky J. Mahena, in: ČMM 76, 1957, s. 389–395; Mahenovy „vedlejší“ knížky o divadle, in: Program Státního divadla v Brně 12, 1957, č. 5–6, s. 29–34; Neznámá přednáška Jiřího Mahena o Petru Bezručovi, in: Slezský sborník 55, 1957, s. 439–442; Mahenovo donkichotství, in: Dokořán. Almanach mladé literatury 1, 1957, s. 105–110; „Mezigenerace“ Jiřího Mahena, in: Brno v minulosti a dnes 1, 1959, s. 53–64; Mahenovy projevy o problémech literatury a umění, in: ČMZM 47, 1962, s. 189–200; Poznámky k redaktorské a kulturně organizátorské činnosti Bedřicha Václavka, in: Václavkova Olomouc 1962, s. 233–242; Románové dílo Zdeňka Pluhaře, in: ČMZM, vědy spol., 48, 1963, s. 301–312; Nově objevená korespondence Jiřího Mahena a Vítězslava Nezvala, in: Sborník NM v Praze, řada C 9, 1964, s. 109–170 (se Š. Vlašínem); Vzájemná korespondence Ludvíka Kuby a Jiřího Mahena, in: tamtéž, řada C 10, 1965, s. 103–148 (s týmž); Vzájemná korespondence básníků Jiřího Mahena a Františka Halase, in: tamtéž, řada C 11, 1966, s. 1–40 (s týmž); Korespondence Petra Bezruče a Miloslava Hýska z let 1926–1932, in: tamtéž, řada C 12, 1967, s. 179n. (s týmž); Obléhání divadla. Vzájemná korespondence Jaroslava Kvapila a Jiřího Mahena, in: Otázky divadla a filmu 1, 1970, s. 171–206 (s týmž); Ke kořenům tvorby spisovatele Rudolfa Těsnohlídka, in: ČMZM, vědy spol., 50, 1965, s. 315–334; Časopisy Host, Disk, Pásmo a jejich podíl na formování české umělecké avantgardy 20. let, in: Václavkova Olomouc 1966, s. 17–24; Z dokumentů a korespondence Literární skupiny [1919–1953], in: Sborník Národního muzea v Praze, řada C 12, 1967, s. 1–62; Z dokumentů a korespondence brněnského Devětsilu 1923–1927, in: Literární archiv 2, 1967, s. 176–215; Stručný přehled vývoje literárního života v Brně, in: Sborník o stavu kulturních zařízení v Brně a jejich problematice a perspektivách, 1967, s. 157–168; Expoziční problémy a realizace výstavy barokních tisků, in: VVM 21, 1969, s. 60–62; Deset let literárního oddělení Moravského muzea v Brně, in: Literární archiv 5, 1970, s. 289–291; Levá fronta v Brně a na Moravě v letech 1929–1935, in: Literární archiv 10, 1975 (1978), s. 179–276.

L: výběr: J. Skutil, Kronika. (K 50. J. H.), in: Zpravodaj Moravského muzea v Brně 1982, č. 1, s. 23–24; týž, Pozdrav PhDr. J. H., CSc., k šedesátinám, in: VVM 54, 1992, s. 112–113; L. Kundera, Za Jiřím Hekem, in: Duha 12, 1998, č. 4, s. 9–10; týž, Za PhDr. J. H., CSc. (12. 2. 1932 – 6. 8. 1998), in: ČMZM, vědy spol., 84, 1999, s. 209–210; T. Kubíček a kol., Literární Morava (Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada, sv. 11), 2002, s. 251.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Zdeněk Fišer