HÁJEK Karel 22.1.1900-31.3.1978

Z Personal
Karel HÁJEK
Narození 22.1.1900
Místo narození Lásenice (u Jindřichova Hradce)
Úmrtí 31.3.1978
Místo úmrtí Praha
Povolání 87- Fotograf
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 85-86

HÁJEK, Karel, * 22. 1. 1900 Lásenice (u Jindřichova Hradce), † 31. 3. 1978 Praha, fotograf

Pocházel z rodiny řemeslníka, v Jindřichově Hradci se vyučil strojním zámečníkem. Koncem první světové války narukoval do jižního Tyrolska. 1918–26 byl dělníkem Ringhofferových závodů v Praze na Smíchově, 1926–32 řidičem tramvají u Pražských dopravních podniků. 1932 se profesionalizoval jako fotograf, 1932–45 pracoval jako fotoreportér časopisů vydávaných nakladatelstvím Melantrich, 1945–65 časopisu Svět v obrazech, který spoluzaložil. Přispíval do předních světových časopisů (Life, Illustration, Sketch ad.). Stal se členem Svazu československých výtvarných umělců a předsedou sekce fotoreportérů Svazu českých novinářů. 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. Ač patřil k preferovaným českým fotografům (např. autor oficiálních portrétů prezidentů), pro negativní postoj k srpnové okupaci 1968 byl vyloučen z KSČ a poslední léta života strávil v ústraní. Jeho druhou ženou se stala operní pěvkyně Jaroslava Procházková (1912–1978).

H. začal 1926 systematicky dokumentovat všední den v pražských ulicích a zařadil se mezi průkopníky fotoreportáže v mezinárodním kontextu. Brzy publikoval v tisku a byl aktivním členem Českého klubu fotografů amatérů. Od nástupu do akciové společnosti Melantrich, kam ho doporučil J. Sudek, získal respekt jako zakladatel české reportážní fotografie. Bezprostředně ovlivnil mladší fotografy V. Jírů a J. Lukase. Neustále tříbil svůj mimořádný kompoziční talent a schopnost gradace záběru i jeho pointu, ať humornou, či sociální, nebo agitační. K charakteristickým výtvarným detailům jeho figurálních snímků patřily nejčastěji oči a ruce portrétovaných. Nároky obrázkových časopisů od H. vyžadovaly všestrannost.

Proslul zpravodajstvím z průmyslové výroby i zemědělských prací, z významných sportovních i společensko-politických událostí (katastrofa na dole Nelson, pohřeb T. G. Masaryka, dění kolem Mnichova, Pražské povstání 1945, norimberské procesy, únor 1948, srpen 1968). Velké popularity dosáhl rozsáhlými soubory snímků zvířat ve volné přírodě a cyklem fotografií s námětem myslivosti. Kniha Krásy myslivosti vyšla v řadě cizích jazyků, na světové soutěži Saint-Hubert ve Francii (1960) za ni H. získal absolutní vítězství. Snímkem Černá madona (1958) dosáhl světové proslulosti, zlaté medaile a Farringtonovy ceny na Mezinárodním fotosalonu v Chicagu 1959. V šedesátých letech započal cykly stavů lidské duše, které navazovaly na sérii vynikajících portrétů předních kulturních a politických osobností.

D: výběr: Krásy myslivosti, 1953 (další česká vyd. 1965, 1969); Lovu zdar! Soubor pohlednic, 1956; Roztěž, 1957; Reportertips für Alle, 1958; Leningradská symfonie, 1961; Gagarin v Praze, 1961; Tschechoslowakei. Westlicher Teil, München 1966.

L: P. Balajka a kol., Encyklopedie českých a slovenských fotografů, 1993; s. 97; NEČVU 1, s. 239; SČSVU 3, s. 32; Tomeš 1, s. 399; V. Rýpar, K. H. 1900–1960, 1960; týž, K. H., 1963; B. Chocholová, K. H. Archiv 1925–1978, 1998; táž, K. H., 1999.

P: Archiv NM, Praha, fond K. H.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera