HAAS Arthur Erich 30.4.1884-20.2.1941

Z Personal
Arthur Erich HAAS
Narození 30.4.1884
Místo narození Brno
Úmrtí 20.2.1941
Místo úmrtí Chicago (Illinois)
Povolání 2- Fyzik
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 3-4

HAAS, Arthur Erich, * 30. 4. 1884 Brno, † 20. 2. 1941 Chicago (USA), fyzik, historik, pedagog

Syn brněnského a vídeňského advokáta Gustava H. (1850 až 1913) a Gabriely, roz. Strakoschové (1862–1918), dcery zakladatele cukrovaru v dolnorakouském Hohenau. 1902 absolvoval v rodišti německé gymnázium. 1904 vystoupil ze židovské obce a konvertoval ke katolické víře. Vystudoval fyziku, matematiku a chemii v Göttingenu a Vídni (Dr.phil. 1906). H. poprvé uvedl Planckovu konstantu ve spojitost s atomovým poloměrem a Thomsonovým modelem atomu. Již 1910 bez ohlasu formuloval kvantovou podmínku; teprve když k ní pro základní stav atomu vodíku dospěl i N. Bohr (1913), byl H. uznán jako jeden z předchůdců Bohrova modelu atomu.

Po vídeňské habilitaci pro dějiny fyziky (1912) přijal mimořádnou profesuru v Lipsku (1913); Saská akademie věd mu svěřila zpracování pátého svazku Poggendorffova slovníku (Biographisch-literarisches Handwörterbuch der exakten Naturwissenschaften); práci na počátku první světové války musel přerušit a vrátit se do Rakouska. Od 1918 se H. znovu věnoval vědecké práci a nezávisle na F. W. Loomisovi a A. Kratzerovi odvodil 1921 vzorce pro působení izotopie na rotační spektra. 1923 byl jmenován mimořádným profesorem fyziky ve Vídni, 1924 působil jako hostující profesor na londýnské University College, opakovaně přednášel jako host i na univerzitách v USA (1927, 1931). Z hostování v Bowdoinově koleji v Brunswicku ve státě Maine (1935) se do Evropy nevrátil a od 1936 zůstal jako řádný profesor fyziky na Univerzitě Notre Dame ve městě South Bend ve státě Indiana.

1924 se oženil s Emmou Beatricí Huberovou (1896–1985), dcerou stavebního podnikatele, a měli spolu dva syny. Pohřben byl na univerzitním hřbitově (Cedar Grove Cemetery) v místě svého posledního působiště.

D: Die Entwicklungsgeschichte des Satzes von der Erhaltung der Kraft (habilitační práce), Wien 1909; Der Zusammenhang des Planckschen elementaren Wirkungsquantums mit den Grundgrößen der Elektronentheorie, in: Jahrbuch der Radioaktivität und Elektronik 7, 1910, s. 261–268; Über die elektrodynamische Bedeutung des Planckschen Strahlungsgesetzes und über eine neue Bestimmung des elektrischen Elementarquantums und der Dimensionen des Wasserstoffatoms, in: Sitzungsberichte der Kaiserlichen Akademie von Wissenschaft in Wien, II. Abt., č. 119, 1910, s. 119–144; Einführung in die theoretische Physik, Bd. 1, Leipzig 1919, Bd. 2, Berlin 1921; Das Naturbild der neuen Physik, Berlin 1920; Rotationsspektrum und Isotopie, in: Zeitschrift für Physik 4, 1921, s. 68–72; Materiewellen und Quantenmechanik, Leipzig 1928; Die kosmologischen Probleme der Physik, tamtéž 1934; Die Umwandlungen der chemischen Elemente, Berlin & Leipzig 1935.

L: výběr: Neue Freie Presse 16. 1. 1913, s. 23 (oznámení otcova úmrtí); OSND 2/2, s. 980; E. Guth, A. E. H., 1884–1941, in: American Journal of Physics 9, 1941, s. 198; C. E. Behrens, Atomic Theory from 1904–1913, in: tamtéž 11, 1943, s. 60–66; ÖBL 2, s. 117; A. Hermann, A. E. H. Eine Biographie, in: Dokumente der Naturwissenschaften, Abteilung Physik 10, 1965, s. 7–25 (s bibliografií); NDB 7, s. 373–374; Dictionary of Scientific Biography 5, New York 1972, s. 609–610; S. Blumesberger – M. Doppelhofer – G. Mauthe, Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft. 18. bis 20. Jahrhundert, München 2002, s. 488; M. Wiescher, A. E. H., His Life and Cosmologies, in: Physics in Perspective 19, 2017, s. 3–59.

P: NA, Praha, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (HBMa), inv. č. 130, O 1879–1895, fol. 25, č. 160 (sňatek rodičů); inv. č. 124, N 1880–1895, fol. 74, č. 652 (narození a vystoupení ze ŽNO); Universitätsarchiv Leipzig, Professorenkatalog der Universität Leipzig (portrét).


Jan Čech