HABERHAUER Maurus 13.3.1746-18.2.1799

Z Personal
Maurus HABERHAUER
Narození 13.3.1746
Místo narození Svitavy
Úmrtí 18.2.1799
Místo úmrtí Rajhrad (u Brna)
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
77- Hudební skladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 26-27
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58903

HABERHAUER, Maurus (též HABELHAUER, vl. jm. Josef František), * 13. 3. 1746 Svitavy, † 18. 2. 1799 Rajhrad (u Brna), hudební skladatel, pedagog, řádový kněz

První hudební vzdělání získal v dětství na kůru svitavského kostela Narození P. Marie, kde se na dobré úrovni provozovala figurální hudba. 1759 se stal studentem jezuitského gymnázia v Brně, současně působil jako houslista a diskantista v kostele Nanebevzetí P. Marie. Školu absolvoval 1763 a vstoupil do benediktinského kláštera v Rajhradě, 1764 složil řeholní sliby, 1770 byl vysvěcen na kněze a 1774 se stal ředitelem kůru. Působil jako zástupce převora, kazatel a učitel hudební kompozice. Patřil k velmi plodným autorům nejen hudby duchovní (mše, nešpory, requiem a řada menších duchovních skladeb), ale také instrumentální. Jeho zpočátku pozdně barokní duchovní tvorba se záhy profilovala jako vrcholně klasicistní. H. zdařile uplatňoval zejména žesťové dechové nástroje, mj. i pastorální tubu. Zpěvní i dechové sólové party komponoval jako interpretačně velmi náročné, což svědčí o dobré úrovni rajhradských hudebníků. Ze světské hudby vynikl dnes nezvěstný koncert pro anglický roh a rovněž dosud nezvěstné sinfonie. Existenci těchto děl dnes dokládá dochovaný dobový inventář s notovými incipity, který napsal H. sám. Rajhradský hudební kůr byl v té době proslulý a H. skladby na něm zněly ještě v 19. století. Vlastními opisy se rovněž postaral o rozšíření sbírky hudebnin o instrumentální a operní díla světská. Ta byla provozována jako tzv. rekreační hudba v klášterním refektáři. H. obohatil rajhradský chrámový repertoár o duchovní skladby Josepha a Michaela Haydnových a dalších evropských autorů, mezi nimiž převládali italští umělci. Jeho nejznámějším žákem se stal Wenzel Müller, skladatel spíše světské hudby, zejména zpěvoher. H. postihla ve čtyřiceti letech choroba, kvůli níž se vzdal řady funkcí v klášteře, hudebnímu provozu se však věnoval až do smrti.

L: Dlabač 1, sl. 532–533; M. Kinter, Vitae monachorum, qui ab anno 1613 in monasterio O.S.B. Raihradensi in Moravia professi in domino obierunt, 1908, rejstřík; Pazdírek, s. 353; HS 1, s. 387; MGG, Personenteil 8, 2002, sl. 353; Grove 8 (1980), s. 9n.; LDM 1, sl. 862 (se soupisem literatury); P. Žůrek, Jan Furbe a Matouš Benedikt Rutka – moravští varhaníci 18. století a jejich kompoziční činnost, 2009 (diplomová práce, Ústav hudební vědy FF MU, Brno); I. Veselá, M. Joseph H. a Pavel Josef Marek. Řádoví skladatelé druhé poloviny 18. století, in: Cornova 2, 2012, s. 81–93.

P: Benediktinské opatství Rajhrad, hudební prameny i  teologické spisy; NK ČR, Praha, Souborný hudební katalog (SHK), inventáře hudební sbírky kláštera v Rajhradě in: CZ-Bm, dokumentace o pramenech (www.nkp.cz); www.onb.at/sammlungen/musik.htm (stav k 20. 8. 2017); RISM A/I, A/II (Répertoire International des Sources Musicales; www.rism.info).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Zuzana Petrášková