HABRICH Alexius 26.7.1736-27.3.1794

Z Personal
Alexius HABRICH
Narození 26.7.1736
Místo narození Bouzov
Úmrtí 27.3.1794
Místo úmrtí Rajhrad (u Brna)
Povolání 78- Hudební interpret
53- Historik
49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 35-36
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46711

HABRICH, Alexius, * 26. 7. 1736 Bouzov, † 27. 3. 1794 Rajhrad (u Brna), benediktin, archivář, knihovník

Syn Martina H. a jeho ženy Reginy. V Brně a v Olomouci absolvoval humanitní a filozofická studia. Do benediktinského řádu vstoupil v rajhradském klášteře, kde se věnoval teologii. Po kněžském svěcení se 1764 stal vedoucím kuchyně, sklepů a provizorně také kanceláře. 1775 byl jmenován rajhradským archivářem a vedoucím kanceláře probošta; 1775–88 působil jako převor kláštera a správce knihovny. Pod vlivem Bonaventury Pitera, který ho do kláštera přijímal, se zaměřil na dějiny rajhradského probošství. Stal se Piterovým spolupracovníkem, z jeho pověření opisoval ve Vídni a dalších archivech prameny, případně prováděl archivní průzkum. Zabýval se dějinami rajhradského kláštera, kde se dochovaly zejména jím sestavené seznamy proboštů a profesů (často jako součást jiných než historických spisů). Vycházel z pramenů domácího archivu, ale také z Piterových dějin kláštera a jeho díla Monasticon. Nejvýznamnější H. prací z této oblasti jsou Series et inscriptiones effigiorum praepositorum Rayhradensium ord. S. Benedicti in Moravia, tedy přehled proboštů rajhradského kláštera s uvedením let jejich správy, a Catalogus r. p. priorum Rayhradensium ex actis et scriptis archivii et cancellariae compilatus a P. Alexio ejusdem monasterio priore, který zachytil jména převorů a dat, kdy úřad zastávali. H. pokračoval také v Piterově práci o dějinách moravských klášterů pojednáním o historii českých benediktinských řádových domů Conceptus historiae diplomatico-chronicae monasteriorum O. S. B. in Bohemia et instrumenta quaedam huc spectantia, quod una cum praep. Pitero conscripsit, které vycházelo z Piterova přípravného materiálu. Na základě dochovaného diplomatického materiálu popsal dějiny klášterů v Kladrubech, ve Sv. Janu pod Skalou, Sázavě, Vilémově, Podlažicích, Na Slovanech (Praha) či Jana Křtitele v Teplicích, probošství v Kravsku a v Uherčicích. Navázal na ně spisem Necrologium benedictinum monachorum O. S. B. per Bohemiam, Moraviam et Silesiam, etiam Willingensis mon. in Suevia; benefactorum quoque Břevnoviensium nomina ab anno 983‒1776, tedy nekrologiem benediktinských klášterů z Čech, Moravy a Slezska. Stranou jeho pozornosti nezůstaly ani další kláštery. Sepsal např. Catalogus monachorum de monasterio S. Thomae in Bruna et de monasterio premostratensis in Brunaea Catalogus omnium fere monasteriorum o. s. B. Cisterciensium, August. Praemonst. et nonnullorum aliorum in orbe terrarum existecium ordine alphabetico, tedy opět seznamy členů jednotlivých klášterů, nejčastěji s informacemi o jejich vstupu do kláštera, datech svěcení či úřadu a úmrtí. Zaměřil se i na dějiny dalších moravských církevních institucí a osob. Je autorem dějin beneficií v okolí rajhradského kláštera – např. v Blučině, Pouzdřanech, Střelicích, Modřicích, Moutnici, Měníně, Medlově, Olbramkostele, Doubravníku a Želešicích. Věnoval se také některým z okolních (většinou klášterních) far (Syrovice, Domašov, Ostrovačice, Tuřany, sv. Jakuba v Brně). Dochoval se rovněž H. kompilát životopisů sv. Cyrila a Metoděje sestavený pro potřebu B. Pitera nebo přehled děkanů olomouckého kostela (Catalogus decanorum ecclesiae olomucensis) a diecéze (Series episcoporum ecclesiae olomucensis).

H. se zajímal také o dějiny světských (zejména moravských) osob a míst, např. knížat a markrabat (Břetislav, Jan Jindřich). Jeho pojednání o právních dějinách Moravy Jura Primaeva Moraviae. Collegerunt ac notis illustrarunt Benedictini Rayhradenses vyšlo 1781 v Brně jako jediné H. tiskem vydané dílo. Ovlivněn Mikulášem Adauktem Voigtem a Karlem Rafaelem Ungarem studoval pomocné vědy historické, např. numismatiku. Neopomíjel ani práce knihovědné a historii knihoven (rajhradská knihovna nebo knihovna u kostela sv. Jakuba v Brně). Vedle rajhradského uspořádal rovněž archiv cisterciaček na Starém Brně nebo archiv města Brna, kapituly na Petrově či kostela sv. Jakuba.

L: Scriptores ordinis S. Benedicti qui 1750–1880 fuerunt in imperio Austriaco-Hungarico, Vindobonae 1881, s. 161–165 (se soupisem díla); M. Kinter, Vitae monachorum qui ab anno 1613 in monasterio O. S. B. Raihradensi in Moravia professi in domino obierunt, 1908, rejstřík (se soupisem díla); J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 200; J. Pavelková, A. H., nejen knihovník, in: Muzeum Brněnska. Sborník 2007, s. 86–96.

P: MZA, Brno, fond E 6 Benediktini Rajhrad, inv. č. 289, sig. B g. 12/92, slib A. H.; inv. č. 1460–1507, sig. C e 4-C e 17, H. korespondence.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jindra Pavelková