Biografický slovník
HAJDA Jaromír 21.9.1908-17.3.1973
| Jaromír HAJDA | |
 | |
| Narození | 21.9.1908 |
|---|---|
| Místo narození | Nový Hrozenkov (u Vsetína) |
| Úmrtí | 17.3.1973 |
| Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
| Povolání | 2- Fyzik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 73 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=49640 |
HAJDA, Jaromír, * 21. 9. 1908 Nový Hrozenkov (u Vsetína), † 17. 3. 1973 Bratislava (Slovensko), optik
Syn učitele Jana H. (1871–1935) a Marie, roz. Hlaváčové (1873–1935). Absolvoval střední školu ve Vsetíně a obchodní akademii v Brně, 1930–34 studoval na Sorbonně v Paříži, 1937–39 na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, 1951 jako externista na Přírodovědecké fakultě Slovenské univerzity v Bratislavě (RNDr.). Pracoval v Praze, 1934–35 v nově založené optické laboratoři telegrafických dílen, 1935–42 v podniku Srb a Štys, továrna přesné mechaniky a optiky v Praze-Košířích, kde založil optickou kancelář a laboratoře, 1942–45 ve firmě Askania. 1945–46 byl vedoucím pracovníkem a expertem v podniku Löschner v Modřanech (dnes Praha). 1946 přijal nabídku zaměstnání na Slovensku; 1946–53 řídil optický vývoj a výzkum v bratislavské pobočce firmy C. P. Goerz, resp. Meopta, 1953 nastoupil jako vědecký pracovník Ústavu teorie měření SAV, zároveň externě přednášel na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě.
Patřil ke špičkovým československým odborníkům v oblasti teoretické a aplikované optiky, respektovaným i v zahraničí. 1953 se zasloužil o založení a vybudování Laboratoře měřicích přístrojů, z níž později vznikl Ústav teorie měření SAV. Specializoval se na konstrukci optických přístrojů, 1954 s kolektivem spolupracovníků sestrojil metrový komparátor na měření dilatace tuhých a plastických materiálů, poté pendametr (k měření pohybu a deformací údolních přehrad), hydraulický extenzometr (přístroj k měření délkových deformací), asférometr, interferometr, podílel se na sestrojení stelárního fotometru a dalších měřicích přístrojů. 1962 obhájil v SAV kandidátskou disertační práci Nová interferenční disperzní soustava (CSc.). Byl autorem a spoluautorem devatenácti československých a čtyř zahraničních patentů. Vědecké výsledky a praktické poznatky shrnul v knihách Praktická optika (s kol., 1938), Technická optika (1951), Optika a optické přístroje (1956) a ve vysokoškolských učebních textech Optika 3 (1957). Publikoval více než osmdesát vědeckých studií v periodikách Jemná mechanika a optika, Měrová technika, Naša veda, Svet vedy, Technická práca ad. 1953 byl s kolektivem vyznamenán státní cenou; 1955, 1956, 1957 a 1962 cenami SAV.
D: výběr: Meranie pohybu a deformácií priehradných telies, in: Naša veda 4, 1957, s. 119–123; Interferenčná mikroskopia, in: tamtéž, s. 364–370; Interferometer pre fotoelasticimetriu, in: Jemná mechanika a optika 7, 1962, s. 334–338 (s J. Tischlerem); Vláknová optika, in: Svet vedy 12, 1965, s. 140 až 145; Ako sa rozvíja fotografická technika, in: tamtéž 14, 1967, s. 142–148; Interferenčné merania dĺžok, in: Měrová technika 11, 1972, s. 5–10.
L: Ročenka Slovenskej akadémie vied, Bratislava 1970, s. 46, 164; O. Slušná, Kto je kto na Slovensku 1969, tamtéž (1970), s. 133; ESL 2, s. 214; SBS 2, s. 262; ČBS, s. 181–182; Tomeš 1, s. 397; BLS 3, s. 289–290.
P: Archív Národného biografického ústavu Slovenskej národnej knižnice, Martin (dokumentace, dotazníky 1967, 1972, životopisy 1972, 1975, výpis z matriky nar.).
Ľudmila Ďuranová
