HALÍK Rudolf 25.10.1881-27.10.1960

Z Personal
Rudolf HALÍK
Narození 25.10.1881
Místo narození Jiřice (u Humpolce)
Úmrtí 27.10.1960
Místo úmrtí Praha
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 126

HALÍK, Rudolf, * 25. 10. 1881 Jiřice (u Humpolce), † 27. 10. 1960 Praha, novinář, politik Jediný syn Petra a Anny H.

Absolvoval učitelský ústav v Kutné Hoře (1896–1900). Další profesní a politickou kariéru spojil s agrární stranou, do níž vstoupil 1908, patřil ke stoupencům Antonína Švehly. Nejprve působil v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě, kde si agrárníci vydobyli pevné pozice mezi bramboráři a lihovarníky. Od 1918 redigoval list Havlíčkův kraj, po zakoupení samostatné tiskárny spoluzaložil vydavatelské agrární družstvo Havlíček, jehož význam přerostl region. Převzal vedení podniku, stal se šéfredaktorem periodika Havlíčkův kraj a vydával stranické tiskoviny. V polovině dvacátých let zasedal ve výkonném výboru agrární strany a byl jmenován předsedou organizační komise. Potom se stal členem širšího předsednictva. 1937 po smrti Josefa Vraného převzal vedení agrárního tisku a na popud předsedy vlády Milana Hodži přišel v dubnu 1938 jako šéfredaktor do konzervativně pravicového a vlivného listu Venkov. Po Mnichovu se stal stoupencem konceptu autoritativní demokracie, jímž se česká pravice vymezovala vůči liberálnědemokratickému režimu první republiky. V redakci, kterou 1938–44 řídil, vedl tvrdé spory s juristou a politickým komentátorem Ferdinandem Kahánkem a koncipoval některé projevy předsedovi vlády Rudolfu Beranovi.

Po druhé světové válce byl obviněn, že propagoval a podporoval fašistické a nacistické hnutí, tiskem schvaloval a obhajoval nepřátelskou vládu na území republiky. V květnu 1945 byl vzat do vazby v Humpolci, ale kvůli vážnému zdravotnímu stavu byl převezen do věznice v Praze na Pankráci. V červenci 1946 stanul před Národním soudem, který ho potrestal osmnáctiměsíčním žalářem. Gottwaldova KSČ nebyla s rozsudkem spokojena. V květnu 1948 se ocitl před mimořádným lidovým soudem v Praze, který po revizi vynesl rozsudek: deset let těžkého žaláře, trvalá ztráta občanské cti a třetiny majetku. Trest si H. odpykal v nucených pracovních oddílech. Rodina žila v bídě. Z vězení se vrátil s podlomeným zdravím. Byl pohřben v rodišti.

D: Přehled politických událostí v minulém roce. Pomůcka k přednáškám, 1927; Uchovat to jediné, co ještě máme, 1931; Stavíme záchranné hráze pro stát a jeho zemědělství, 1934; Lidová strana v době hospodářské krise, 1935 (s J. Vraným); Švehla ve fotografii. Slovem uvádí R. H., 1938.

L: Tomeš 1, s. 406; J. Rokoský, Rudolf Beran a jeho doba. Vzestup a pád agrární strany, 2011, s. 888 (rejstřík); G. Bošková, Reprezentace nacionalismu ve vybraném tisku druhé republiky (1938–1939), 2015 (bakalářská diplomová práce, FF Jihočeské univerzity, České Budějovice).

P: SOA, Praha, fond MLS, Ls 0322/48 (H. R., 18. 5. 1948).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jaroslav Rokoský