HALLER Miroslav 25.10.1901-31.1.1968

Z Personal
Miroslav HALLER
Narození 25.10.1901
Místo narození Libotenice (u Roudnice nad Labem)
Úmrtí 31.1.1968
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 134-135

HALLER, Miroslav, * 25. 10. 1901 Libotenice (u Roudnice nad Labem), † 31. 1. 1968 Praha, spisovatel, překladatel

Syn učitele Františka H., bratr bohemisty Jiřího H. (1896 až 1971). 1921 maturoval na gymnáziu v Roudnici nad Labem, ve studiu pokračoval 1921–25 na filozofické fakultě v Praze (obory světová literatura, filozofie a slovanská filologie), 1928 obhájil disertační práci Doktríny ve francouzském básnictví 19. století (PhDr.). Začal učit na středních školách, od 1925 jich vystřídal několik na Slovensku i v českých zemích. 1929 se přestěhoval do Českých Budějovic, kde působil na gymnáziu. 1930 ve městě spoluzakládal avantgardní uměleckou skupinu Linie, v jejímž čele stál Josef Bartuška a která se věnovala literatuře, výtvarnému umění, filmu, hudbě a divadelním oborům. Umělci v ní sdružení vydávali stejnojmenný časopis, do něhož H. přispíval básněmi, recenzemi a úvahami. V Budějovicích patřil také do okruhu mladých českých romanistů soustředěných v uskupení Jihočeská Theléma. Jejím zakladatelem byl brněnský romanista a překladatel P. M. Haškovec; pojmenování bylo inspirováno řečtinou (česky svobodná vůle). Sdružovalo především Haškovcovy žáky, kteří do češtiny překládali Rabelaisův román Gargantua a Pantagruel. 1938 H. odešel do Prahy, působil nejprve jako jazykový poradce filmového odboru na ministerstvu školství, 1941–48 přednášel na dramatickém oddělení Státní konzervatoře. Jako ředitel dramatického oddělení konzervatoře za druhé světové války, po uzavření českých vysokých škol, poskytl útočiště řadě nadaných adeptů herectví a v září 1945 byl jedním z iniciátorů nově otevřené Akademie múzických umění (AMU). Založil školní studio v Divadle Na Slupi, spolu s F. Tröstrem 1945 školní divadlo Disk (Divadelní studio konzervatoře), které se od školního roku 1946/47 připojilo k AMU; tuto školní scénu spravoval do 1948. Po únoru 1948 byl zvolen děkanem dramatického oboru AMU, funkce se nakrátko ujal, následujícího roku vážně onemocněl. Od 1950 byl profesorem českého jazyka a literatury a dějin divadla na hudebním oddělení konzervatoře.

Jako básník H. publikoval především melancholickou lyriku s převažujícími přírodními a milostnými motivy, kterou někdy podepisoval jménem Petr Halar. 1938/39 Jihočeské divadlo uvedlo Hru s kejklířem a Marií, ojedinělý H. pokus o vlastní dramatickou tvorbu. 1944 věnoval dětem knihu Sedm pohádek. K výčtu jeho aktivit patřily také překlady poezie z němčiny (H. Heine) a francouzštiny, ze španělštiny převedl drama F. G. Lorcy Dům doni Bernardy.

D: výběr: Poutníkova hůl, Liptovský Mikuláš 1927; Plná země, 1930; Zřícená nebesa, 1931; Tanec palečnic, 1935; Cizinec s bílou holí, 1935; Žně, 1940; Duše krajiny, 1940; Okřídlené sandály, 1941; Dějiny dramatického oddělení pražské konzervatoře, in: 150 let pražské konzervatoře, 1961.

L: LČL 2/1, s. 51 (se soupisem díla a literatury); Literární tradice na Podřipsku, L. Ječná (ed.), 2002, s. 14; J. Vostrý, Pocta H., in: Disk 2002, č. 2, s. 161–163; L. Ječná, M. H. 25. 10. 1909–31. 3. 1968, Stesk plný štěstí, in: Podřipský muzejník 4, 2008, s. 135–140.

P: DÚ, Praha (rukopisy her).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová