HAMPERL Herwig 12.9.1899-22.4.1976

Z Personal
Herwig HAMPERL
Narození 12.9.1899
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 22.4.1976
Místo úmrtí Bonn (Německo)
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 150
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68155

HAMPERL, Herwig, * 12. 9. 1899 Vídeň (Rakousko), † 22. 4. 1976 Bonn (Německo), lékař patolog, pedagog

Syn klosterneuburského obvodního lékaře Franze H. 1917–18 byl na vojně, poté vystudoval na vídeňské univerzitě medicínu (MUDr. 1923). 1920–24 pracoval jako pomocná síla v Histologickém ústavu, po promoci až do 1935 jako asistent v Patologicko-anatomickém ústavu. 1928 absolvoval stáž ve Freiburgu im Breisgau, 1929/30 zkoumal na německo-ruském výzkumném pracovišti v Moskvě rozšíření žaludečního vředu na území Ruska. Ve výstelce nádorů velkých žláz objevil buňky, které 1931 nazval ovocyty. 1932 se ve Vídni habilitoval pro patologii. 1933 zavedl v mikroskopické diagnostice systematické fluorescenční barvení. Jako první popsal 1934 refluxní zánět jícnu. 1935–39 působil jako mimořádný profesor a prosektor patologického ústavu v Berlíně. 1940 byl jmenován řádným profesorem a přednostou Patologicko-anatomického ústavu Německé Karlovy univerzity (NKU) v Praze. 1940–42 vykonával funkci prorektora univerzity. S přispěním soudního lékaře G. Weyricha provedl 4. 6. 1942 v Městské nemocnici na Bulovce částečnou pitvu R. Heydricha a jako pravděpodobnou příčinu smrti určil intoxikaci vysoce virulentními mikroby (později se přikláněl k anemickému šoku). Byl zvolen řádným členem Německé akademie věd v Praze.

Po skončení války byl krátce internován. Od října 1945 pracoval jako přednosta oddělení patologie nemocnice v dolnorakouském Sankt Pöltenu, 1946–49 prosektor a přednosta bakteriologicko-sérologického výzkumného pracoviště v Salcburku a v zimním semestru 1948/49 přednášel jako hostující profesor v Uppsale. 1949 byl přednostou Patologického ústavu v Marburku, 1951/52 zvolen děkanem lékařské fakulty. 1954–67 působil v Bonnu. Jako jeden z prvních popsal pneumocystový zánět plic u novorozenců (1952). S Erwinem Uehlingerem vydával od 1957–68 časopis Virchows archiv. Byl členem Výboru pro nomenklaturu a statistiku nádorů Mezinárodní unie proti rakovině.

D: výběr: Onkocyten und Geschwülste der Speicheldrüse, in: Virchows Archiv für Pathologische Anatomie, sv. 282, 1931, s. 724–736; Ribbert’s Lehrbuch der allgemeinen Pathologie und der pathologischen Anatomie (12.– 28. vyd.), Berlin 1939–1968; Pathologisch-histologisches Praktikum, Berlin 1942; Leichenöffnung, Befund und Diagnose. Eine Einführung in den pathologisch-anatomischen Seziersaal und den Demonstrationskurs, 1944; Das Ulcus im Prager Leichenöffnungsgut. Ein Beitrag zur geographischen Pathologie des Ulcus ventriculi et duodeni, in: Virchows Archiv für Pathologische Anatomie, sv. 315 (1–2), 1948, s. 46–59; Zur Frage des Parasitennachweises bei der interstitiellen plasmocellularen Pneumonie, in: Klinische Wochenschrift 30, 1952, s. 820–822; Die Morphologie der Krebszellen, Düsseldorf 1955; Über die zweite Krankheit, München 1967; Illustrierte Tumor-Nomenklatur, Berlin 1969; Werdegang und Lebensweg eines Pathologen, Stuttgart – New York 1972; Autopsia, Napoli 1977; Istologia patologica, Napoli 1978.

L: Koerting, s. 150–151; R. A. Davis, The assassination of Reinhard Heydrich, in: Surgery, Gynecology & Obstetrics 133, 1971, s. 304–318; BL 1, s. 522; BLDMF, s. 84; P. Halberstadt, H. H. v Praze, in: Česko-slovenská patologie 37, 2001, č. 1, s. 28–33; DUK 4, s. 228, 591–592; A. Míšková, Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9. květnu 1945, 2002, rejstřík; M. Vostatek, Profesor Dr. H. H. – patolog, in: Zprávy klubu přátel Pardubicka 2003, č. 38 (3–4), s. 102–105; M. V. Malfertheiner et al., The elucidation of peptic esophagitis: from H. to Heartburn, in: Zeitschrift für Gastroenterologie 45, 2007, č. 11, s. 1164–1168; I. Šteiner, Pitva Reinharda Heydricha, in: Česko-slovenská patologie 43, 2007, č. 3, s. 114–116; G. M. Weisz – W. R. Albury, The attempt on the life of Reinhard Heydrich, architect of the „Final solution“. A review of his treatment and autopsy, in: Israel Medical Association Journal 16, 2014, s. 212–216.

P: Masarykův ústav – Archiv AV ČR, Praha, Německá akademie, osobní spis (bibl. do 1943, portrét).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Čech