HANEL Jan Miloslav 23.12.1808-3.5.1883

Z Personal
Jan Miloslav HANEL
Narození 23.12.1808
Místo narození Křesetice (u Kutné Hory)
Úmrtí 3.5.1883
Místo úmrtí Třebíč
Povolání 63- Spisovatel
15- Lékaři
64- Překladatel
62- Osvětový nebo veřejný činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 175
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46845

HANEL, Jan Miloslav (též HANĚL), * 23. 12. 1808 Křesetice (u Kutné Hory), † 3. 5. 1883 Třebíč, lékař, politik

Byl synem dědičného pachtýře Jana H. a Marie, roz. Veselovské. Absolvoval gymnázium v Jičíně, zajímal se o český jazyk i literaturu; ovlivnil ho vlastenecky smýšlející strýc Alois H., děkan v Hořicích. Filozofii a lékařství vystudoval v Praze (MUDr. 1835). Odstěhoval se do Třebíče, kde si otevřel praxi a 1836 byl jmenován městským lékařem. 1877 se praxe vzdal, 1883 opustil na vlastní žádost funkci městského lékaře a bylo mu uděleno čestné měšťanství Třebíče.

Během pražského pobytu se H. setkával s představiteli obrozeneckého hnutí a dopisoval do Světozoru a Květů, později přispíval do Moravských novin a Národních listů. Z francouzštiny přeložil Povídky pro moji dceru od J. N. Bouillyho (1854) a Osmero povídek pro útlejší mládež (1867). Po příchodu do Třebíče se snažil povzbudit vlastenecký život, půjčoval české knihy a přednášel, 1844 založil čtenářský spolek. 1848 ostře vystoupil proti volbám do Frankfurtského parlamentu navzdory tomu, že většina obyvatel Třebíče je podporovala. Založil vlastenecký spolek Měšťanská beseda. 1853 byl zvolen do městského zastupitelstva a později se stal radním. V zastupitelstvu i radě měli převahu Němci. Po obnově ústavnosti H. své vlastenecké aktivity zintenzivnil. 1866 spoluzaložil Občanskou záložnu, 1871 přispěl ke vzniku českého nižšího gymnázia a výstavbě Besedního (dnes Národního) domu. Také díky H. úsilí měla 1867–73 Třebíč poprvé české zastupitelstvo (od 1882 natrvalo). 1871 přijal kandidaturu do zemského sněmu. Němečtí voliči volby bojkotovali, H. byl proto zvolen téměř jednohlasně poslancem za města Třebíč a Velké Meziříčí. Po rozpuštění sněmu a v nové volbě v prosinci 1871 byl H. zvolen opětovně, avšak v doplňovací volbě se nakonec stal poslancem německý kandidát Johann Bažant. Od 1895 má H. na domě, kde v Třebíči žil, pamětní desku.

H. se 1841 ve Znojmě oženil s Leontýnou Eschlerovou; z jejich manželství se narodili čtyři synové a tři dcery. Miloslav (* 1843), ústřední pokladník u velkostatkáře Nostice; Otakar (* 1844), lékař v Novém Bydžově, Jaromír (1847–1910) a Ladislav Haněl (1850–1925).

L: MDr. J. M. H., in: Světozor 6, 1872, č. 3, s. 3; MDr. J. M. H., in: Moravská orlice 21, 1883, č. 103, s. 2–3; MUDr. J. M. H., in: Zlatá Praha 12, 1894–1895, s. 454–455; Dr. M. H., in: ČLČ 34, 1895, s. 677; OSN 10, s. 842–843; F. Dvorský, Vlastivěda moravská 2, místopis, Třebický okres, 1906, s. 115, 127; AČL, s. 81; F. Obrtel, Moravští sedláci v letech 1848–1904, 1914, s. 252–253; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 227–230 (se soupisem literatury a pramenů).

P: SOA, Praha, fond Sbírka matrik, matrika narozených Bykáň 1784–1883, s. 93; MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 15 040, matrika oddaných Znojmo – sv. Mikuláš 1828–68, s. 123; kniha č. 10 977, matrika zemřelých Třebíč – město (sv. Martin) 1871–1900, s. 70.

Milan Šimandl