HANF Luděk 14.4.1927-7.3.1984

Z Personal
Luděk HANF
Narození 14.4.1927
Místo narození Praha
Úmrtí 7.3.1984
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 180
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85910

HANF, Luděk, * 14. 4. 1927 Praha, † 7. 3. 1984 Praha, architekt

Studoval Vysoké učení technické v Brně (1947–52). Poté byl zaměstnán v Krajském projektovém ústavu v Praze, později v n. p. Výstavnictví. Zahájil novou koncepční a výrazovou éru, kterou bylo již možné srovnávat se světovou produkcí (podle M. Benešové ad.). H. se inspiroval tvorbou Ludwiga Miese van der Rohe, který pomocí zavěšených stěn uvolnil řešení fasád z tektonické závislosti na vlastní konstrukci objektu (systém „skin and bones“). V Praze jsou takovým příkladem proslulé budovy strahovské menzy, na jejichž dostavbě se H. podílel (1965), a nakladatelství dětské knihy Albatros, kde použil závěsové stěny italské firmy FEAL. Projektoval obřadní síň v Mostě. 1968–70 vedl rekonstrukci divadla Rokoko v Praze. Jeho realizace expozic a výstav prováděné pro Výstavnictví, kombinovaly geometrické tvary s barevností pop artu pozdních šedesátých let 20. století. Byl autorem či spoluautorem řady zahraničních výstav, mj. v Moskvě, Caracasu, Monte Carlu či Damašku.

D: Řešení centra Liberce, 1960 (se Stanislavem Francem a Jaroslavem Kándlem); studentská menza koleje ČVUT na Strahově, 1965 (se S. Francem); Dům dětské knihy Albatros v Praze na nároží Národní třídy a Perštýna (projekt 1963, stavba 1966–69, se S. Francem a Janem Nováčkem); areál výstaviště v Liberci (projekt 1962, realizace 1963–65, s týmiž). Architektonické podoby výstav: XX. století v československé architektuře; Architektura – životní prostředí, obě Praha 1968.

L: M. Benešová, Česká architektura v proměnách dvou staletí 1780–1980, 1984, s. 385; V. Šlapeta, Praha 1900–1978. Průvodce po moderní architektuře, 1978, s. 78; SČSVU 3, s. 65; NEČVUD, s. 262; http://abart-full.artarchiv. cz (stav k 4. 9. 2018).

Pavel Vlček