HANTKEN von Prudnik Miksa 26.9.1821-26.6.1893

Z Personal
Miksa HANTKEN von Prudnik
Narození 26.9.1821
Místo narození Jablunkov
Úmrtí 26.6.1893
Místo úmrtí Budapešť (Maďarsko)
Povolání 11- Geolog
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 201

HANTKEN von Prudnik, Miksa (pův. jm. Maximilian), * 26. 9. 1821 Jablunkov, † 26. 6. 1893 Budapešť (Maďarsko), geolog, báňský odborník, pedagog

Syn daňového inspektora Johanna H. a Josephy, roz. Pindurové. Místo narození bývá někdy chybně uváděno jako Jablonka (nyní v polské části Oravy). Absolvoval gymnázium v Těšíně; 1840–42 studoval na univerzitě ve Vídni, pokračoval na Báňské a lesnické akademii v Banské Štiavnici (1846). Po praxi v důlních provozech si 1849/50 doplnil vzdělání z chemie na vídeňské univerzitě. 1852–61 pracoval v hnědouhelných dolech v eocénní pánvi Dorog nedaleko Budapešti. 1861–66 učil přírodní vědy na obchodní škole v Pešti, pro vídeňský Říšský geologický ústav (k. k. Geologische Reichsanstalt) prováděl geologické mapování na území Uherského království. 1866–68 byl kurátorem botanické a mineralogické sbírky Uherského národního muzea v Pešti, poté krátkou dobu vedoucím geologického oddělení na uherském ministerstvu zemědělství a obchodu.

V souvislosti s jednáním o dualismu maďarští politici požadovali, aby na území Uherského království geologické mapování provádělo pracoviště sídlící v Pešti; 1869 tam byl založen Královský maďarský geologický ústav, jehož se H. stal prvním ředitelem. Zaměřil jeho činnost na vyhledávání ložisek nerostných surovin. Pro spory s některými politiky 1881 abdikoval a přešel na budapešťskou univerzitu, kde byl 1882 jmenován profesorem paleontologie a založil druhou katedru této specializace na vysokých školách v Evropě (po Vídni). Pohřben byl na budapešťském hřbitově Kerepesi.

H. se věnoval stratigrafii a mikropaleontologii terciéru v Uhrách, včetně dnešního Slovenska. Pracoval v terénu i v severní Itálii a Bosně a Hercegovině. Jako paleontolog studoval foraminifery (skupina většinou mořských prvoků s pevnou schránkou důležitá stratigraficky i horninotvorně), zejména čeleď Nummulitidae. 1863 referoval o jejich významu pro stratigrafii na sjezdu maďarských lékařů a přírodovědců. V materiálu zaslaném z Floridy popsal 1886 prvý nález fosilního nummulita z území USA. 1864 byl jmenován dopisujícím členem Uherské akademie věd, 1888 obdržel čestný doktorát na univerzitě v Bologni. Byl povýšen do rytířského stavu. Na H. počest bylo pojmenováno nepravidelné periodikum o paleontologii Hantkeniana, vydávané Přírodovědeckou fakultou univerzity v Budapešti.

D: výběr: Die Umgebung von Tinnye, in: Jahrbuch der k. k. geologischen Reichsanstalt in Wien 1859; Geologiai tanulmányok Buda a Tata között, in: Akadémiai Közlemények 1, 1861, s. 213–278; A magyarhoni földtani társulat Munkálatai, Pest 1870; Die geologischen Verhältnisse des Graner Braunkohlengebietes, tamtéž 1872; A magyarországi kőszén együttes kiállítása a bécsi 1873, Budapest 1873; Die Kohlenflötze und der Kohlenbergbau in den Ländern der ung. Krone, tamtéž 1878; Das Erdbeben von Agram im Jahre 1880, Wien 1882.

L: Révay Nagy Lexikona 9, Budapest 1913, s. 469; ÖBL 2, s. 184; NGS, s. 709 (chybné datum úmrtí 1883); A. Tasnádi-Kubacska, Directors of the Hungarian Geological Institute, in: One hundred years of the Hungarian geological institute, J. Fülöp – A. Tasnádi-Kubacska (eds.), Budapest 1969, s. 40–46; BL 1, s. 533; S. Ćorić, Die geologische Erforschung von Bosnien und der Herzegowina und der grundlegende Beitrag der österreichschen Geologen, in: Abhandlungen der Geologischen Bundesanstalt (Wien) 56, 1999, 1, s. 117 až 152, zejm. s. 128; A. Galász, 125 Years of the Department of Palaeontology of the Budapest University, in: Hantkeniana 6, 2008, s. 7–8; B. Navrátil, Jablunkovský rodák Maximilian H. byl skvělý geolog, in: Moravskoslezský deník 9. 11. 2013, s. 5.

P: ZA, Opava, sbírka matrik, řkt. f. ú. Jablunkov Ja I 5 (inv. č. 2911), fol. 412 (s. 164).

Pavel Vlašímský