HANUŠ Miroslav 15.5.1907-26.9.1995

Z Personal
Miroslav HANUŠ
Narození 15.5.1907
Místo narození Praha
Úmrtí 26.9.1995
Místo úmrtí Chrudim
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 214

HANUŠ, Miroslav, * 15. 5. 1907 Praha, † 26. 9. 1995 Chrudim, spisovatel

Narodil se v rodině pekařského dělníka. 1926 maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze a 1931 absolvoval studium dějepisu a zeměpisu na pražské filozofické fakultě. Do 1937 učil na moravských měšťanských školách, 1937–68 na střední škole v Chrudimi. 1946–48 jezdil dobrovolně na nedělní brigádu do kladenského dolu, 1947 podnikl studijní cestu do Norska, 1957 do Nizozemska, 1959 do Maďarska. Aktivně byl činný v Českobratrské církvi evangelické. Knižně debutoval za protektorátu a řadou knih o milostných vztazích, ženských hrdinkách a introvertních intelektuálech se významně vřadil do dobového proudu psychologické prózy (Na trati je mlha, 1940; Pavel a Gertruda, 1941; Slyším tvou krásu, 1941; Méněcennost, 1942; Příběh starého mládence, 1944; Petr a Kristina, 1944; Příběh o pomoci, 1945). Tuto řadu uzavřel románem Býti zrnkem soli (1949). Nábožensky byla motivována Legenda o Tomášovi (1947). Po druhé světové válce v jeho díle sílil prvek sociální determinace a historické inspirace, přítomný již v románu Bílá cesta mužů (1943) o výpravě R. E. Byrda do Antarktidy. Utopický román Já – spravedlnost (1946) v hypotetické rovině rozvedl předpoklad, že A. Hitler přežil válku, a 1967 ho zfilmoval režisér Z. Brynych. Román Setkání na pakku (1950) beletristicky zpracoval výpravu R. Amundsena na záchranu vzducholodi Italia. Vyvrcholením historické linie H. tvorby a jedním z jejích vrcholů se stal dvoudílný román o exilovém životě a díle J. A. Komenského Osud národa (1957) a Poutník v Amsterdamu (1960). Třetí větev H. próz v úsporném tvaru krátkých románů a povídkových souborů zkoumá mravní problematiku mládeže, étos ve společnosti, a to i na základě utopických námětů, oblast milostných dramat či nadprůměrné inteligence (Jana, 1953; Slunce toho rána, 1966; Čtvrtý rozměr, 1968; Tři variace na lásku, 1981; Znepokojiví hosté, 1982; Expedice Élauné, 1985; Útesy pod hladinou, 1987; Konkláve, 1994). Mládeži byly určeny pohádky O bláznivém knížeti (1945), novela Strach (1946) a reportážní povídky z dolů Ze světa zkamenělého slunce (1954). Nevydán zůstal román o tragicky zesnulém generálním tajemníkovi OSN Dagu Hammarskjöldovi Pythagorejské ypsilon.

L: Kunc 1, s. 206–208; P. Studnička, M. H. (15. 5. 1907 – 26. 9. 1995), in: Chrudimský vlastivědný sborník 1, 1996, s. 135–142; P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 63; LČL 2/1, s. 72–73 (s bibliografií a další literaturou); Tomeš 1, s. 416; SČS 1, s. 228–229 (s bibliografií a další literaturou).

P: LA PNP, Praha, osobní fond.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera