HANUSOVÁ-SVOBODOVÁ Leopolda 7.11.1875-26.10.1941

Z Personal
Leopolda HANUSOVÁ-SVOBODOVÁ
Narození 7.11.1875
Místo narození Hrochův Týnec (u Chrudimi)
Úmrtí 26.10.1941
Místo úmrtí Brno
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 206-207
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48563

HANUSOVÁ-SVOBODOVÁ, Leopolda (též Leopoldina, Leopoldýna), * 7. 11. 1875 Hrochův Týnec (u Chrudimi), † 26. 10. 1941 Brno, pěvkyně

Mládí prožila ve Vysokém Mýtě, kde byl její otec obchodníkem a hostinským. Chtěla se původně věnovat učitelství, ale na učitelský ústav nebyla přijata. 1890–93 navštěvovala v Praze Pivodovu operní školu. 1893 debutovala u operní a operetní společnosti Ladislava Chmelenského v Klatovech, následujícího roku absolvovala s touto společností zájezd do Splitu. 1895–98 byla členkou společnosti Františka Trnky. Také zde zpívala operní i operetní úlohy a získala cenné zkušenosti pro příští působení na brněnské scéně. 1898 ji angažoval ředitel Národního divadla v Brně František Lacina na místo odcházející Marie Wollnerové; členkou této scény H. zůstala – s výjimkou ročního angažmá v Lublani (1902/03) – do 1913. Na brněnské scéně vytvořila všechny stěžejní Smetanovy sopránové role: Mařenka (Prodaná nevěsta), Milada (Dalibor), Anežka (Dvě vdovy), Vendulka (Hubička), Blaženka (Tajemství), Libuše (Libuše) a Hedvika (Čertova stěna). Zpívala také titulní roli v brněnské premiéře Dvořákovy Rusalky a ztělesnila hlavní ženské postavy v dalších Dvořákových operách (Tvrdé palice, Šelma sedlák, Dimitrij, Čert a Káča, Jakobín), ve Fibichových operách Hedy a Šárka, v Lejle Karla Bendla, v Evě Josefa Bohuslava Foerstera, roli Hanči v Psohlavcích Karla Kovařovice. Ze světového reperetoáru zpívala na brněnské scéně titulní role v Pucciniho Tosce, Verdiho Aidě, dále Amalii (Maškarní ples), Santuzzu (P. Mascagni: Sedlák kavalír), Neddu (R. Leoncavallo: Komedianti), Martu (E. d’Albert: Nížina), Lízu (P. I. Čajkovskij: Piková dáma), Leonoru (L. van Beethoven: Fidelio), titulní roli Goldmarkovy Královny ze Sáby. Kritika oceňovala její růst na úlohách dramatického repertoáru, jakou byla např. Desdemona (G. Verdi: Otello). Jak herecky, tak po pěvecké stránce se neosvědčila jako Bizetova Carmen, do níž byla obsazena mimo svůj obor, a po premiéře (1900) ji postoupila mezzosopranistce Věře Pivoňkové, která roli studovala současně.

H. se však zapsala především do historie brněnské scény a české opery jako první Kostelnička v Její pastorkyni Leoše Janáčka (premiéra první verze opery 21. ledna 1904) a tutéž roli zopakovala v novém nastudování (první revidovaná verze opery), uvedeném v Brně 31. ledna 1911. Hostovala 1897 v Národním divadle v Praze, dvakrát jako Vendulka v Hubičce a 24. října 1897 jako Mařenka ve slavnostní dvousté repríze Prodané nevěsty na této scéně.

Koncertnímu zpěvu se věnovala zřídka. Provedla například Písně op. 4 a Písničky na slova moravské lidové poezie Vítězslava Nováka, avšak písně novoromantického repertoáru (J. Brahms, H. Wolf), které sporadicky zařazovala, nebyly její doménou. Na odpočinek odešla 1913, nějaký čas vystupovala pohostinsky.

Po sňatku se středoškolským profesorem Emanuelem Svobodou používala jméno Svobodová-Hanusová, resp. Hanusová-Svobodová. Manželé měli dvě dcery, Leopoldu a Libuši Svobodovou-Kofránkovou (* 4. 12. 1901 Brno, † 24. 12. 1961 Brno), koncertní klavíristku a později profesorku klavírní hry v Bratislavě a Ostravě.

L: HS 1, s. 400; ČBS, s. 190; nekrolog: G. Černušák, in: Lidové noviny 29. 10. 1941, s. 7 (chybné místo narození Vysoké Mýto); F. Strejček, Vzpomínka na vzácnou umělkyni, in: Ohlas od Nežárky 13. 2. 1942; B. Štědroň, Janáčkova první Kostelnička, in: Lidové noviny 16. 4. 1944, s. 3; J. Kunc, Vzpomínky na premiéru Její pastorkyně, in: Opery Leoše Janáčka na brněnské scéně, 1958, passim; Postavy brněnského jeviště 2, 1989, s. 333–336; J. Tyrrell, Janáček’s Operas, London 1992, s. 55–56; Z. Chmel, Galerie brněnských osobností 4, 2005, sv. 7, s. 33–34; Tomeš 1, s. 414; Slezsko 10, s. 69–70; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 6. 8. 2018). Libuše Svobodová-Kofránková: HS 2, s. 659; SBS 5, s. 393.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vlasta Reittererová