Biografický slovník
HANUŠOVÁ Klemeňa 19.3.1845-7.10.1918
| Klemeňa HANUŠOVÁ | |
 | |
| Narození | 19.3.1845 |
|---|---|
| Místo narození | Lvov (Ukrajina) |
| Úmrtí | 7.10.1918 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 219-220 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46892 |
HANUŠOVÁ, Klemeňa (též Klementýna), * 19. 3. 1845 Lvov (Ukrajina), † 7. 10. 1918 Praha, učitelka tělocviku
Druhá z pěti dcer I. J. Hanuše (1812–1869), filozofa, pedagoga, slavisty, a Laury, roz. Nádherné (1817–1892). Otec jakožto příznivec Sokola ovlivnil H., která začala cvičit společně se sestrami v Malypetrově ústavu. Byla členkou a později vedoucí družstva dam, z něhož pod vedením zakladatele Sokola Miroslava Tyrše měly vzejít budoucí cvičitelky. Od 1866 vedla cvičení družstva starších dívek, které se 1869 stalo základem Tělocvičného spolku paní a dívek pražských, v němž byla zvolena první náčelnicí. Spolek blízce spolupracoval se Sokolem, který se v 19. století věnoval pouze mužskému tělocviku. H. navázala na Tyršovu práci při školení nových cvičitelek a přizpůsobila ji tehdejším podmínkám, prosadila také účast posluchaček kurzů na přednáškách z anatomie, aby budoucí cvičitelky lépe pochopily lidské tělo a jeho možnosti, a zaměřila se i na zdravotní cvičení pro dívky.
Působila jako učitelka v novoměstských obecných školách, v ústavu pro výchovu učitelek u sv. Anny a na c. k. ústavu pro vzdělávání učitelek. Prosazovala estetická hlediska při cvičení, cvičení při hudbě, ortopedický tělocvik a pečovala o rozvoj školní tělesné výchovy. Nezapomínala ani na metodiku a napsala několik příruček věnovaných ženské a dětské tělovýchově. Psala recenze do časopisu Sokol, publikovala v periodikách Lada, Zlatá Praha, Ženské listy aj.
1896 se vzdala funkce první cvičitelky i členství ve sboru Tělocvičného spolku. Stále však aktivně působila v dalších spolcích, angažovala se v boji za národní i ženskou emancipaci, věnovala se sociální a osvětové práci, aktivně bojovala proti chorobám z povolání, alkoholismu a kouření. Za první světové války se dostala pod policejní dohled. Zůstala svobodná, pohřbena je na Olšanských hřbitovech v Praze.
D: Cvičení prostná, 1872; Cvičení pořadová, 1879; Dětský tělocvik. Návod jak dítky útlého stáří cvičiti a pohybem zdravě zaměstnávati, 1883; Hry míčem pro veselou mládež, 1885; Domácí tělocvik pro dívky chybného držení těla, 1891; Tělocvičné hry mládeže. Učitelstvu a pořadatelům her české mládeže, 1895 (s T. Ducháckou).
L: OSN 10, s. 871; OSND 2/2, s. 1007; MSN 3, s. 66; KSN 5, s. 32; R. Tyršová, Za K. H., in: Sokol 45, 1919, s. 11–12; M. Wachtlová, Dílo K. H., 1948; A. Roček – J. Kostková, Pohled upřený do budoucnosti. K. H., in: Teorie a praxe tělesné výchovy 1988, č. 12; J. Schůtová, Ženy v Sokole, in: Tělesná výchova a sport žen v českých a dalších středoevropských zemích, vznik a vývoj do druhé světové války 2003, s. 66–98; I. Štěpánová, Ženskost v díle ženském. Počátky spolku „cvičících se“ paní a dívek, in: Národopisná revue 13, 2003, č. 3, s. 132–136; L. Swierczeková, Tělesná výchova žen a dívek. K. H., první učitelka tělocviku, in: P. Vošahlíková – J. Martínek a kol., Cesty k samostatnosti. Portréty žen v éře modernizace, 2010, s. 62–70.
P: NM, Praha, Archiv tělesné výchovy a sportu, fond Tělocvičný spolek paní a dívek pražských; LA PNP, Praha, fond I. J. Hanuš.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Lucie Swierczeková
