HARTMANN Karel 6.7.1885-16.10.1944

Z Personal
Karel HARTMANN
Narození 6.7.1885
Místo narození Trhové Dušníky (u Příbrami)
Úmrtí 16.10.1944
Místo úmrtí Osvětim (Polsko)
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 265-266
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81100

HARTMANN, Karel, * 6. 7. 1885 Trhové Dušníky (u Příbrami), † 16. 10. 1944 Osvětim (Polsko), právník, hokejista, básník

Pocházel z bohaté židovské příbramské obchodnické rodiny, syn Maxe H. a Emilie, roz. Hammerschlagové; měl tři sourozence. Jeho prastrýcem byl básník Moritz H. (1821–1872). Vyrostl v Praze, vystudoval práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě (JUDr. 1911); zpočátku pracoval jako koncipient, za první světové války jako auditor u vojenského soudu ve Vídni. Poté se vrátil do Prahy, kde byl nejprve společníkem v advokátní kanceláři JUDr. Roberta Kafky (bratrance spisovatele Franze K.), kterou posléze zdědil a stal se majitelem kanceláře, sídlící v Králodvorské ulici (jeho služeb využívala mj. operní pěvkyně Ema Destinnová). Zaměřoval se na obchodní právo. Překládal z němčiny (mj. Kalich a meč svého prastrýce Moritze H.) a byl basistou v operním souboru Národního divadla.

Hrál hokej zpočátku jako záložník, později jako levé křídlo, nejprve v dresu České sportovní společnosti (ČSS) Praha; nastoupil do zápasů českých hokejistů proti Oxford Canadiens 1911. Po první světové válce pokračoval v dresu ČSS i začínající reprezentace, účastnil se jak hokejového turnaje na olympiádě 1920 v Antverpách (3. místo, H. se nahrávkou podílel na jediném gólu v utkání o bronz proti Švédsku; zpětně prohlášeno i za MS), tak na ME 1921–23 (2., 1. a 3. místo). Odehrál za národní tým třináct zápasů a dal v nich dvě branky. Současně stál 1922–23 jako prezident v čele Československého hokejového svazu a byl viceprezidentem mezinárodní hokejové federace (tehdy LIHG). Když zanikl tým ČSS, přestoupil 1923 do Sparty Prahy, kde postupně vyměnil kariéru hráče za funkcionáře. Věnoval se též sportovní žurnalistice, jako jeden z prvních propagoval výchovu hokejového dorostu (sám ale hrál ligu až do čtyřiceti tří let a účastnil se ještě ME 1927).

1924 se oženil s Editou, roz. Kaufmannovou, manželé měli syny, Jiřího (* 1925) a Jana (1926–2009). Konvertoval ke katolické víře. Na počátku okupace neúspěšně žádal o vystěhovalecký pas. V červenci 1942 byl poslán do Terezína, kde sepisoval své postřehy do dlouhé básně Terezínská epopej – To je ghetto (ed. B. Svadbová), která vyšla 2017 jako komentovaná edice a je sugestivním svědectvím o životě v ghettu. S manželkou byli v říjnu 1944 zařazeni do transportu Er do Osvětimi, kde byli po příjezdu zavražděni v plynové komoře. Oběťmi holocaustu se stali i H. bratr Emil, rovněž právník († 1942 Lodž, Polsko), a sestra Franziska, provdaná Arnsteinová († 1942 Chełmno, Polsko). Oba synové holocaust přežili a po válce se usadili v USA a Francii. Od 2017 H. připomíná pamětní kámen (Stolperstein) ve Šmeralově ulici 27 v Praze na Letné, kde žil.

L: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/92225-karel-hartmann (stav k 18. 12. 2018); F. Kolář a kol., Kdo byl kdo – naši olympionici, 1999, s. 115 (bez životopisných údajů); TJ, Hokejový nadšenec a autor Terezínské epopeje, in: Židovské listy, červen 2015, s. 25.

P: Archiv UK, Praha, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inventární číslo 3, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze / Německé univerzity v Praze (1904–1924), s. 190.

Miloslav Martínek